Knihy na netu
HLAVNÍ STRANA seznam děl dle: NÁZVU * AUTORA * OBORU
PROTOKOLY ZE SHROMÁŽDĚNI SIÓNSKÝCH MUDRCŮ
PŘEDMLUVAProtokoly ze shromáždění Siónských mudrců, byly získány z tajných úkrytů Siónské hlavní kanceláře, nacházející se tehdy na francouzském území. Byly opsány z celé knihy protokolů prvního Siónského kongresu, konaném v srpnu 1897 v Basileji.
Podepsány byly Siónskými zástupci 33. stupně zasvěcení. Opis francouzského překladu dostal se již roku 1897 prostřednictvím šéfa ruské zahraniční policie Raškovského, do rukou ruského ministerstva vnitra. Profesor Nilus pořídil ruský překlad, jehož jeden exemplář je uložen v britském museu v Londýně s datem uložení z 10. srpna 1906. V Anglii byly vydány před nedávném úřední knihtiskárnou britské vlády a rovněž v Americe i druhých státech byly rozšířeny ve statisících exemplářích. Tímto spisem jest podán naší československé veřejnosti úplný překlad „Protokolů ze shromáždění Siónských mudrců“, o nichž američan Henry Ford ve své knize „Mezinárodní žid“, napsal: „Tento spis je příliš strašnou skutečností, aby byl výmyslem, příliš pevně založen, aby byl pouhým dílem myšlenek, příliš hlubokým ve své znalosti tajných pramenů života, aby mohl spočívati na podvodu.“ (Str. 101 díl I., vydal B. Kočí v Praze).
Protokol č. 1.
Právo v síle. – Svoboda – idea. – Liberalismus. – Zlato. – Náboženství. – Samospráva – Despotismus kapitálu. – Vnitřní nepřítel. – Massa (dav). Anarchie. – Politika a mravnost. – Právo silnějšího. – Nepřemožitelnost Massonsko-židovské vlády. – Účel světí prostředky. – Massa – slepec. – Politická abeceda. – Stranické nešváry. – Nejdokonalejší vládní systém – samovláda. – Alkohol. – Klassika. – Rozvrat. – Princip a pravidla Masonsko-židovské vlády. – Zničení privilegií Gojské aristokracie. – Nová aristokracie. – Psychologický výpočet. – Abstraktnost Svobody. – Měnitelnost zástupců lidu.
Odloživše fráze, budeme mluvit o významu každé myšlenky, porovnáními a vývody objasníme okolnosti. Tedy já formuluji náš systém z našeho i Gojského stanoviska. Je třeba podotknouti, že lidé se špatným instinktem číselně převládají nad lidmi dobrými a proto nejlepší výsledky v ovládání jich, docilují se násilím a zastrašením, nikoli však akademickým rozsuzováním. Každý člověk snaží se dosáhnout moci, byl by rád diktátorem, jestli by jenom mohl, avšak málokdo by váhal obětovati štěstí druhých pro dostižení svých cílů.
Co zdržovalo a řídilo tu dravou zvěř, jíž nazýváme lidmi? Čím byla po dnes ovládána? Na začátku sociální organisace podroboval se lid hrubé i slepé síle, potom – zákonu, který jest též taková síla, ale maskovaná. Vyvozuji, že po zákonu přírody je právo v síle. Politická Svoboda je idea, nikoliv skutečnost. Této idey musí se umět použíti, potřebujeme-li působivého vnadidla, abychom získali podporu lidí pro svou stranu, jakmile tato podnikla boj k svržení strany, která je u vesla vlády. Tato úloha se usnadní, je-li sám protivník nakažen „Ideou Svobody“, neb tak zvaného „Liberalismu“ a pro tuto ideu se dobrovolně zřekne části své moci.
V přítomné době zaměnila liberální vládu vláda zlata. Byly však doby, kdy vládlo náboženství. Idea svobody je nesplnitelná, protože nikdo jí neumí s mírou používat. Stačí jen dát na nějaký čas samosprávu do rukou lidu, aby tato se zvrhla v rozháranost. Tímto okamžikem vznikají vnitřní rozbroje, přecházející rychle v sociální bitvy, v nichž vyznám státu mizí v pouhý popel.
Vysiluje-li se stát svými křečovitými zápasy anebo jiným vnitřním rozbrojem – upadne do rukou vnějších nepřátel a jest v každém případě navždy ztracen: Je v moci naší! Despotismus kapitálu, který je zcela v našich rukou, vynucuje stát, držet se námi podávaného stébla, neb v opačném případě padá do propasti. Namítne-li člověk s liberální duší, že podobné vývody jsou nemravné, zeptám se jej: Je-li mravné, že stát, jenž má vnějšího i vnitřního nepřítele, používá proti prvnímu na obranu útoku s větši přesilou, zatajuje mu své plány, útočí na nepřítele v noci – proč náš způsob obrany proti vnitřnímu nepříteli má být nemravným? Jak může logický rozum doufati, že povede davy pomocí rozumného ujišťování? Může přemlouváním věřit v kladný výsledek při možnosti zdánlivě protichůdných otázek, které mohou davu povrchně rozumějícímu zdáti se sympatičtějšími?
Řídiv se výhradně drobnou vášní, pověrou, obyčejem, tradicí a sentimentální teorií, lid v davu podléhá stranickým rozkolům, překážeje tak každému souhlasu, třeba i proti rozumnému napomínání. Každé rozhodnutí davu, závisí od nahodilé neb uměle vytvořené většiny, která pro neznalost politických tajností, vynáší absurdní rozhodnutí, přinášející zárodky anarchie ve správě.
Politika nemá nic společného s mravností. Vládce, řídící se mravností, je nepolitický a proto je nejistý na svém trůně. Kdo chce vládnouti, musí se obracet k chytrosti a licoměrnosti. Cenné vlastnosti lidu – počestnost, otevřenost, – jsou přímo obtíži v politice, protože vedou jistěji a bezpečněji ku zkáze, než nejsilnější silnější nepřítel. Tyto vlastnosti jsou známkou Gojů, my však nesmíme se jimi nikterak říditi.
Naše právo – v síle. Slovo „právo“ je abstraktní a ničím nedokázanou myšlenkou. Ono označuje – dejte mě to, co já chci, abych tím dostal důkaz, že jsem silnější Vás. Kde začíná právo? Kde končí? Ve státě, kde je špatná organizace sociální moci, v němž zákon a vládce je bezmocným, zbaven Svobody liberalismem a jeho domnělých práv, vidím, že můžeme právem silnějšího vrhnouti se na existující pořádek i ustanovení a položit svoje ruce na zákony, přetvořit veškerou státní organizaci, státi se vládcem těch, kdož ponechali nám dobrovolně svou moc, odřeknuvše se jí liberálně.
Při nynějším otřesení veškeré autority stane se naše moc nejméně přemožitelná, než kterákoli jiná, protože zůstane neviditelná, až vzroste k takové síle, že žádná lest nebude ji moci podkopati.
Z dočasného zla, které jsme vynuceni nyní provádět, vzejde dobro pevné vlády, která znovu zřídí pravidelný běh mechanismu sociální existence, porušené liberalismem. Věnujme pozornost v našich plánech více na potřebu a užitek, nikoli však na dobro a morálku.
Před námi je plán, ve kterém je strategicky vysvětlena směrnice, od níž ustoupit nelze bez risika, vidět zničení naší dlouhověké práce. Chceme-li vypracovat účelný akční plán, musíme vzíti zřetel k sprostotě, váhavosti a nestálosti mas, její nezpůsobilosti rozumět a cenit podmínky vlastního života i blahobytu. Nutno chápat, že síla davu je slepá, nerozumná, naslouchající v právo i vlevo. Slepý nemůže vésti slepé, aby je nepřivedl do propasti. Proto samozvanci vyšlí z lidu, třeba geniálně rozumní, avšak politice nerozumějící, nemohou vystoupiti v úloze vůdců davu, aniž by tím nezahubili celý národ.
Národ ponechaný samozvancům svého prostředí, sám ničí se stranickými nešváry, živenými honbou po pomoci, hodnostech a vznikajícími z toho nepořádky. Je možno lidovým masám spokojeně a bez předhánění posoudit a vyřídit záležitosti státu, aniž by byly slučovány s osobními zájmy? A mohou se ony brániti vnějším nepřátelům? To je nemyslitelné, neboť plán roztříštěný na mnoho částí, ztrácí ucelený přehled a tím stává se nesrozumitelným i neproveditelným.
Pouze u samovládce plány mohou být vypracovány úplně jasně, v pořádku rozdělujíce všechno v mechanismu hospodářského stroje (správy). Z toho možno vyvodit, že vláda odpovídající pro blahobyt státu, má býti soustředěna v rukách jedné zodpovědné osoby. Bez absolutního despotismu nemůže existovat civilizace řízená, nikoli davem, nýbrž, odpovědným vládcem – buď on kdokoliv. Dav je barbar, projevující svoje barbarství při každé příležitosti. Jakmile lid bere do svých rukou svobodu, tato rychle zvrací se v anarchii, která ve skutečnosti jest vlastně nejvyšším stupněm barbarství.
Pohleďte, na lihovinou omámené, dobytku podobné, Goje, získavší spolu se svobodou právo na bezměrné používání lihovin! Nemůžeme dovoliti svému lidu, aby k tomu dospěl. Národové Gojů, jsou omámeny lihovými nápoji a jejich mládež zhoupla klassismem a časnou znemravnělostí, ku které jí vedou naši agenti – hlavně v zábavních podnicích. K těmto posledním přičítám tak zvané dámy polosvěta, jakožto dobrovolné nohsledy rozvratu a rozkoše.
Naše heslo je síla a licoměrnost.
Pouze síla vítězí v záležitostech politických, zvláště, je-li skryta v státnických talentech. Násilí musí býti principem, licoměrnost a chytrost pravidlem pro vládu, která nechce být svržena novou silou. Toto jest jediný způsob k dosažení cíle, dobra (rozuměj židovské světovlády, pozn. překl.). Proto nesmíme se zaraziti před podplácením, klamáním, zradou, může-li to posloužiti našemu cíli. V politice je nutno dovésti bráti cizí vlastnictví bez váhání, chceme-li se domoci vlády. Naše říše, jde cestou mírného ovládnutí, má právo nahradit hrůzy války méně viditelnými, však cíle dostihujícími vraždami, kterými nutno podporovat teror, připravující slepou poslušnost. Spravedlivá, neúprosná přísnost, jest největším faktorem státní moci; ne pouze pro zisk, nýbrž ve jménu povinnosti a vítězství, nám nutno držeti se programu násilí a licoměrnosti. Doktrína výpočtu je silná jako prostředky jí používané. Proto ne pouze prostředky, ale i doktrínou přísnosti zvítězíme a podmaníme všechny vlády – naší „Světovládě“. Stačí, aby tyto znaly, že jsme neúprosní, by zmizela jejich neposlušnost.
Již v historických dobách byli jsme prvními, kteří vykřikli heslo – Volnost, Rovnost, Bratrství – do mas. Tato slova byla nesčíslněkrate opakována volebními papoušky, kteří se kupili se všech stran okolo tohoto vnadidla a tím zničili blahobyt lidstva a pravou volební svobodu. Zdánlivě chytří a rozumní Goji, nerozuměli dvoj-smyslu těchto slov, nerozuměli jich vzájemnému rozporu, neviděli, že v přírodě není rovnosti, neboť sama příroda ustanovila nerovnost rozumu, povah i schopností, stejně jako podřízenost jejich vztahů k zákonům přírody. Neporozuměli, že dav je síla slepá, že šplhavci volení z jeho prostředí, jsou takovými slepci v politice, jako sám dav, který i kdyby byl třeba celý geniální, není způsobilý k vládě pro svoji nezasvěcenost v politice, Toto přehlédli Gojové, ač to bylo základem každé dynastické vlády. Otec předával synu znalosti řízení politických záležitostí, protože nikdo jich nevedl kromě členů dynastie, a proto nemohl vydati taje vedení národa. Během doby, smysl dynastického následnictví, vlastních politických záležitostí, byl utracen, což pomohlo vítězství naší věci.
Ve všech koncích světa, slovo: Volnost – Rovnost – Bratrství, přivádělo prostřednictvím našich agentů do našich řad celé legie, které s radostí – nesly naše prapory. A zatím tato slova byla červy hlodajícími blahobyt Gojů, ničila všude mír, klid, solidárnost v podrobování se zákonům a rozrušovala veškeré základy státu. Uvidíte později, že to sloužilo k vítězství v našem dobývání světa. To dalo nám mezi jiným možnost, dosáhnout cennějšího triumfu – zničení privilegované šlechty Gojů, jedinou to oporu jejich národů proti nám.
Na troskách dědičné šlechty Gojů, postavili jsme šlechtu svých vzdělaných tříd a nade vším aristokracii peněz. Založili jsme základní zdivo této nové aristokracie na zdech bohatství, které ovládáme a na vědě, která je vedena našimi mudrci.
Naše vítězství se nám usnadnilo tím, že při svém spojení s nezbytnou nám masou, hráli jsme na nejcitlivější struny lidského ducha, na bažení po výhodách, chtivosti a nenasytných materielních žádostech lidských. Každá z těchto lidských slabostí postačí již sama o sobě, aby ochromila jakékoli šlechetnější hnutí a dala k disposici vůli lidu těm, kdož si dovedou koupiti jeho sílu.
Nejasný pojem svobody umožnil nám přesvědčiti masy, že vláda jest pouze obchodvedoucím pro vlastního pána země národa a že tento obchodvedoucí může býti vyměněn jako pár rukavic. Častá změna lidových zástupců dává nám tyto k disposici a učinila z nich zrůdy pro naše účely.
Protokol č. 2.
Národohospodářské války – základy židovského převládání. – Reklamní administrace a tajní rádci. – Úspěch rozkladných teorií. – Přizpůsobitelnost v politice. – Úloha tisku. – Cena zlata a cennost židovské oběti.
Jest nezbytno pro naše účely, aby nepřinášely války žádného územního zisku. Tím budou přesunuty války na hospodářskou kolej a národové pocítí sílu naší převahy v pomoci, které jim k tomu poskytujeme. Takový stav věcí předá oba soupeře k disposici naší mezinárodní agentuře, ovládající bez hranic miliony hlav. Tak naše mezinárodní právo setře v pravém slova smyslu právo národní a bude vládnout národy tak, jako vládne občanské právo mezi občany uvnitř státu. Námi volení administrátoři z národa, podle jejich rabské způsobilosti, nebudou lidmi připravenými k správě a proto snadno promění se v loutky naší hry vedené našimi geniálními rádci i odborníky od dětství vychovávanými pro vládu celého světa. Víte, že tito naši odborníci získali pro světovládu všechny potřebné vědomosti z našich politických plánů, zkušeností historických a pozorování každé současné doby. Gojové neřídí se zkušenostmi přísných historických pozorování, neboť jim stačí teoretická routina, bez kritického rozboru výslednice. Proto s nimi nepočítáme – ať se baví dočasně, nebo žijí nadějemi na nové požitkářství. Ať hrají hlavní roli u nich námi vsugerované zákony vědeckých teorií, k nimž my stále prostřednictvím našeho tisku vštěpujeme slepou důvěru. Gojská inteligence bude honositi se svým vzděláním, bez vlastní logické kontroly, čímž uskuteční získané znalosti vědy, zkombinované našimi agenty úmyslně tak, abychom docílili výchovy v potřebných nám směrech. Nemyslete, že tvrzení naše jsou prázdná slova. Pozorujte úspěchy Darvinismu, Marxismu a Nietzscheovské filosofie. Demoralisující účinek těchto nauk na ducha Gojů, musí nám býti bezpodmínečně jasným.
Nutno nám počítat se současnými myšlenkami charakterů, tendencí národů, bychom, nedělali chyb, jak v politice, tak i v administrativní správě. Vítězství našeho systému, jehož mechanické části možno různě říditi, hledě k temperamentu národů s nimiž se stýkáme, musí zvítěziti, jestliže bude prakticky použit a založen na výsledcích minulosti ve spojení s přítomností.
V rukách současných vlád, spočívá moc, tvořící určitou náladu v lidu – tisk. Jehož úkolem musí býti, sdělovati zdánlivě údajná přání a žádosti, oznamovati stížnosti lidu a působiti nespokojenost. Triumf svobody slova (žvanění) patří tisku. Ale vlády jsou neschopné, aby použily správně této moci, i ona padla do našich rukou. Tím získali jsme svůj vliv, sami zůstavše v stínu. Díky tomu, nahromadili jsme hory zlata, ačkoliv to stálo potoky krve a slz. My jsme se vykoupili, obětovavše mnohých z našeho národa. Každá oběť naše, stojí tisíce obětí ze strany Gojů před bohem.
Protokol č. 3.
Symbolický hadi a jeho význam. – Nejistota konstituční rovnováhy. – Teror v palácích. – Moc i slavomam. – Parlamentární žvanírny, pamflety. – Zneužití moci. – Národohospodářské otroctví. – Práva lidu. – Spekulanti a šlechta. – Armáda Masonsko-židovská. – Degenerace Gojů. – Hlad a právo kapitálu. Dav a korunovace všesvětového vládce. – Základní předmět vyučovacího programu budoucích Masonských národních škol. – Vědecké tajnosti sociálního řádu. – Všeobecná hospodářská krise. – Bezpečnost našichlidí. – Despotismus Masonstva – království rozumu. – Ztráta vůdce. – Masonstvo a velká francouzská revoluce. – Vladař. – despot siónské krve. – Příčiny nezranitelnosti Masonstva. – Okol tajných Masonských agentů. – Svoboda.
Dnes mohu Vám sděliti., že jsme již jen několik kroků od svého cíle. Zůstává nám jen malá vzdálenost a celá cesta, kterou jsme prošli, je hotova uzavříti kruh symbolického hada, kterým je znázorněn náš národ. Tento uzavírající se kruh, uzavře v sobě všecky evropské státy pevným šroubem.
Konstituční rovnováha, brzy bude svržena, protože jsme ji zřídili se vší přesností tak, aby se nepřestávala nikdy kymáceti. Gojové se domnívali, že konstituce je pevně organisována a věřili v konstituční pořádek. Avšak vládci jsou zacloněni svými zástupci a tito bez kontroly zneužívají své moci a provádí špatnosti. Za svoji moc mají co děkovati teroru, vznesenému do paláců. Vládci nemajíce možnosti přístupu mezi svůj lid, nemohou se s ním více dohodnouti proti panovačníkům. Takto námi rozdělení vládcové na jedné a slepá síla lidu na druhé straně, ztratili svůj význam – jsou podobni slepému bez hole, a bez pomoci.
Abychom přinutili panovačníky k zneužití své úřední moci, postavili jsme, jednu proti druhé, všechny síly a rozvinuli jejich liberální tendence k nezávislosti. V tomto směru povzbudili jsme kdejakou podnikavost, vyzbrojili všechny strany a udělali jsme vládu terčem všech ambicí. Ze států udělali jsme arény, ve kterých odehrávají se bouře a nepokoje. Ještě krátký čas, a tyto nepořádky, bankroty, objeví se všude …
Parlamentní a administrativní shromáždění převrátili neúnavní mluvkové v řečnické závody. Denně bezceremonní pamfletisté a smělí žurnalisté napadají personál administrativní. Zneužívání úřední moci připravuje všechny úřady k úpadku a pod ranami šíleného davu poletí jednou vše nohama vzhůru.
Všecky národy jsou k práci a bídě přikovány více než za dob otroctví a nevolnictví. Z posledních bylo jim možno některými způsoby se vysvoboditi, od bídy však odervati se nemohou. Do konstitucí vložili jsme taková práva, která.sou neplatná, fiktivní. Všecko tak zvané – Právo lidu –, existuje pouze jako idea, v praxi nesplnitelná. Proletář nemá z ústavy více než žebrák z drobtů, padajících z našeho stolu, jakožto odplatu za to, že volí naše agenty a pomáhá uplatnit naše opatření. Republikánská práva jsou pro chudého člověka pouze trpkým výsměchem, neboť útisk denní práce mu brání, aby jich použil. Současně je mu vzata vyhlídka na trvalý určitý příjem, závislostí na výlukách a stávkách organisovaných podnikateli neb jejich dělnickými soudruhy. Pod naším vůdcovstvím, národy zničily šlechtu, která byla jejich přirozenou oporou a chlebodárcem ve vlastním zájmu, těsně svázaným s národním blahobytem. Za to nyní upadly podejno, jsouce vysávány obohacenými pobudy a pro-prostředníky, kteří jsou nemilosrdným jařmem, sedícím na pracujícím lidu.
Budeme se vydávati za osvoboditele pracujících tříd, kteří přišli, aby je zbavili útisku a přimějeme je k tomu, aby se připojily k našemu vojsku socialistů, anarchistů a komunistů, jimž opět poskytneme pod maskou sbratření světového, svou pomoc. Šlechta, která zákonně používala práce lidu, měla zájem, aby pracující člověk byl syt, zdráv a sílen. My máme zájem na opačném – na degeneraci Gojů. Naše moc spočívá v chronickém nedosycování a slabosti pracujícího lidu, který tím ujařmuje se naší vůli, jsa nezpůsobilým postaviti se této na odpor. Hlad dává více práva kapitálu na pracující lid, než dávaly šlechtě královské zákony. Bídou a vznikající tím nenávistí hýbáme davem, jehož ruce stírají ty, kdož překáží nám v naší cestě.
Až přijde doba korunovace našeho – Všesvětového krále –, tyto ruce smetou všecko, co by tomu mohlo býti překážkou.
Gojové bez naší vědecké rady odvykli přemýšlet. Proto nevidí naléhavé nevyhnutelnosti toho, čeho my – až přijde doba naší světovlády – se budeme neústupně přidržovati, což znamená; že v národních školách nutno vyučovati jedinou pravdivou vědu, – způsob lidského života, sociálního řádu – vyžadujícího rozdělení práce a následkem toho rozdělení lidí na stavy a třídy. Je nezbytno, aby každý věděl, že nemohou býti před zákonem stejně odpovědni, jestli jeden svým chováním kompromituje celý stav, kdežto druhý zneužívá pouze své osobní cti.
Správná věda sociálního řádu, jsouc utajena a pro Goje nedostupná, dokázala by každému, že místo a práce musí spolu uzavírati určitý kruh, nemá-li býti pramenem lidských utrpení pro neodpovídající poměr výchovy k práci. Při vychovávání lidí v této vědě, národy budou se dobrovolně podrobovati svým vládám a státním zří– zením. Při nynějším však stavu vědy a námi vytvořených směrech lid slepě věřící slovu tisku, pociťuje ve svém blouznění a neznalosti věcí, nepřátelství ke všem stavům, které stojí výše, neboť nerozumí významu každé třídy a stavu.
Výše zmíněné nepřátelství se ještě přiostří hospodářskou krisí, která zastaví bursovní obchody a práci v průmyslu. Vytvořivše všemi dostupnými nám prostředky – pomocí zlata, (které je všechno v našich rukou), podzemlními chody všeobecnou hospodářskou krisi, vrhneme na ulice celé davy délnictva ve všech státech Evropy. Tyto davy s radostí vrhnou se prolévat krev těch, komu ony od dětství ve své nevzdělanosti a prostotě závidí a jichž majetek pak bude možno loupiti. Našich lidí se nedotknou, protože okamžik převratu nám bude znám, takže se o svoji bezpečnost postaráme.
Goje jsme přesvědčily že pokrok je přivede ke království rozumu. Náš despotism však bude takový, neb on dovede rozumnou přísností usmířiti všechny nepokoje a liberalismus vymítí ze všech veřejných institucí. Když uviděl lid, že ve jménu svobody dociluje různých ústupků a povolností představoval si, že on sám je vládce; uchopil se moci, kde jako každý slepec – narazil na massu překážek – nepomysliv, hledaje vůdce – vrátiti se k starému – složil svou plnomoc k našim nohám. Vzpomeňte francouzskou revoluci, kterou jsme nazvali – Velikou – protože taje jejích příprav dobře známe, neboť to byla práce rukou našich. Od té doby vedeme národ od jednoho sklamání k druhému, by se zřekl i nás ve prospěch toho krále – despota Siónské krve, kterého světu připravujeme.
V přítomné době, my, jako mezinárodní síla, jsme nezranitelní proto, poněvadž při výpadu protiv nás jedněch, chrání nás druhé státy. Nevyčerpatelná podlost Gojevských národů, plazících se před sílou, nemilosrdných k slabostí, bezohledných k přestupkům a blahosklonných k zločinům, nechtějících trpěti rozpory svobodného společenského řádu a při tom, mučednicky trpělivých pod surovým despotismem, jsou vlastnosti, pomáhající naší nezávislosti. Za nejmenší, jimi trpěné zneužití úřední moci současných ministerských předsedů, popravili by dvacet králů.
Jak vysvětlit ono nedůsledné chování lidových mass, k událostem takového druhu? To jest vysvětlitelno pouze tím, že tito vůdcové prostřednictvím svých agentů našeptávají lidu, že zneužití úřední moci na úkor státu, provádí se ve prospěch vyššího cíle a blaha národů, pro dosažení mezinárodního bratrství, solidárnosti a rovnosti. Nesdělují přirozeně, že takové spojení má se státi pouze pod mocí naší. Tak národ osvobozuje viníky a soudě nevinné, dokazuje sobě, že může dělati, co chce. Díky tomuto stavu věcí, ničí se každá spořádanost a vznikají tím chaosy na každém kroku.
Slovo: „Svoboda“: pohání lidskou společnost k nepřátelství proti každé sociální, přírodní i Božské moci a proto s dosazením naší světovlády budeme nuceni toto slovo vymítiti z lidského slovníku, neboť jeho princip proměňuje dav lidský v krvežíznivou zvěř. Je sice pravda, že tato zvěř, jakmile se napila krve, usne a možno ji přivázati na řetěz, ale bez krve ona nespí, nýbrž zápasí mezi sebou.
Protokol č. 4.
Vývoj republiky. – Vnější Masonstvo. – Svoboda a náboženství. – Mezinárodní obchodně průmyslová konkurence. – Úloha spekulace. – Kult zlata.
Každá republika kráčí po několika stupních vývojových. První stupeň jest bezesmyslné řádění, podobné řádění nemocného horečkou, který se hází se strany na stranu. Druhý stupeň jest po-blouznění lidu, (Demagogie), plodící anarchii a vedoucí nevyhnutelně k despotismu – ne k onomu spravedlivému, otevřenému a naprosto zodpovědnostiplnému despotismu, nýbrž k neviditelnému a nezodpovědnému despotismu, který však není méně tíživě pociťován a je prováděn tajnou organisací. Taková vláda libovůle, může jednati tím nerozvážněji, protože se kryje za maskou svých agentů a jejíž změna není na škodu naší tajné moci, naopak, ještě jí prospívá, protože tak častá změna zbavuje naší organisaci závazku proplýtvati své prostředky odměnami za dlouholeté služby.
Kdo a co může svrhnouti neviditelnou moc?! Takovou je naše síla. Vnější Masonstvo slouží slepou záclonou této síle i jejím cílům, avšak plán provádění i místo, kde se nachází, zůstane pro národ navždy nezvěstným.
Svoboda mohla by býti neškodnou ve společenském řádě, beze škody pro blahobyt národů, kdyby se držela principů víry v Boha a lidského bratrství, s výjimkou lidské rovnosti, která odporuje samým zákonům přírody i její podřízenosti. Takovou vírou, národ byl by veden rukou svého duchovního pastýře, podrobuje se božskému rozdělení na zemi. Z toho důvodu musíme podkopati víru, vymýtiti z ducha Gojů i principy o Bohu a duší a nahraditi tyto idee matematickými výpočty a materielními tužbami.
Je zapotřebí, by Gojové neměli času přemýšlet j a pozorovat – upoutat jejich pozornost k průmyslu a obchodu. Tak budou národy hledati svůj \ zisk a v tomto zápase nezpozorují svého společného nepřítele. Aby však – Svoboda – dokončila práci, rozložení a ochuzení Gojských národů, nutno průmysl postavit na spekulativní základ. Tím docílíme, že průmyslem vyčerpané prostředky z půdy přejdou do spekulace, což znamená – do naší pokladny. Napjatý zápas za ovládnutí a nárazy v hospodářském životě, vytvoří, ba ve skutečnosti již vytvořily zklamání, chladnou, nesrdečnou společnost, jež bude cítit hluboký odpor, jak k vyšší politice, tak i k náboženství. Jejím vůdcem bude pouze zisk – zlato, což bude kultem pro materielní požitky, které za zlato možno koupiti. Tehdy, bez vůle sloužit dobru neb obohacování se pouze s jedinou nenávistí k privilegovaným. půjdou nižší třídy Gojů s námi proti Gojlské inteligenci, jakožto našemu konkurentu o politickou moc.
Protokol čis. 5.
Vytvoření silné centrální správy. – Způsob uchvácení moci Masonstvem. – Příčiny, překážející dohodě mszi státy. – Vyvolenost židů. – Zlato – hybná síla státního mechanismu. – Reklamní zařízeni. – Monopol v obchodu a průmyslu. – Význam kritiky. – Únava od rečnictví. Jak ovládnout veřejné mínění. – Význam osobní iniciativy. – Vrchní vláda.
Jaký sociální řád je možno dáti společnosti lidské, kde korupce pronikla všude, kde bohatství nabývá se výhradně podvodem, carstvuje rozvrat i surové zákony s přísnými tresty pro udržení morálky, kde vlastenecké a náboženské city jsou zastřeny kosmopolitickým přesvědčením? Jak nedáti jim ten sociální řád, který nyní vysvětlím? My vytvoříme silnou centrální správu, abychom všechny veřejné síly vzali do svých rukou. Novými zákony my zregulujeme povahu politického života našich občanů. Tyto zákony zamezí, všechny volnosti jednu po druhé zavedené Goji a provedou tak velkolepý despotismus, který bude sto, každým okamžikem a v každém místě přimáčknouti odporujících, nespokojených Gojů. Řeknete-li, že despotismus, o kterém mluvím, neodpovídá současnému pokroku, dokáži Vám opak.
Za dob, kdy pohlíželi národové na vládce jako na božskou vůli, tehdy se poslušně, bez reptání pokořovali samovládě panovníků. Ode dne však, kdy jsme jim našeptali myšlénky o vlastních právech, pohlíželi na panovníky jako na obyčejné smrtelníky. Svátost Božského pomazání spadla s hlav vládců v očích lidu současně s odejmutím námi víry v Boha a vládní moc byla vyhozena na ulici, jako místo veřejného vlastnictví a námi pak uchvácena. Umění říditi dav i jednotlivce šikovně podstrčenou teorií a frází, pravidly soužití, různými chytrostmi, kterými Gojové nerozumí, přináleží rovněž k oboru našeho administrativního intelektu, vychovaného na analyse pozorování a krajní důmyslnosti. V tomto není pro nás konkurentů, jako jich není v sestavování plánů, politických akcí a solidárnosti. Jediní Jesuité mohli se nám rovnati, avšak my jsme je dovedli diskreditovati v očích bezmyšlenkovitého davu (bezsmyslného) jako organisaci viditelnou, sami však se svojí tajnou organisaci jsme zůstali v temnu. A nakonec – není-li lhostejno světu, kdo bude jeho vládcem – hlava katolíků, anebo náš despot siónské krve? Nám však, jakožto vyvolenému národu, to nikterak lhostejno není.
Na krátkou dobu by se s námi světová koalice Gojů vypořádala. My však jsme pro ten případ zajištěni vzájemným nesouladem mezi nimi a kořeny tohoto zla vyrvati jim již nelze. Vysadili jsme u všech, jejich osobní i národní zájmy, náboženské i rasové nenávisti námi vypěstované v jich srdcích během dvaceti století. Díky tomu všemu, ani jeden stát nenajde pomoci, protože každý sám je nucen znáti, jak nevýhodná je dohoda proti nám. Jsme příliš silni – s námi nutno počítati. Státy nemohou uzavříti dnes sebe menší dohody, abychom tajně nebyli na ni zúčastněni.
„Per me reges regnanť’ – Mým prostřednictvím vládnou králové. Proroky řečeno nám, že my jsme vyvoleni samým Bohem pro vládu nad celým světem. Bůh nás obdařil geniálností, abychom dosáhli svých cílů. Jestliže byla by geniálnost u protivníka, tento by s námi ještě zápasil, avšak přivandrovalec je méněcenný starého usedlíka. Zápas mezi námi byl by tak bezohledný, jakého ještě neviděl svět. K tomu by se opozdili jejich geniové. Všecka kola státního mechanismu pracují pod vlivem páky, třímané naší rukou a páka tato je – zlato. Našimi mudrci vymyšlená věda hospodářské politiky dávno ukazuje královský prestiž za kapitálem.
Kapitál musí bezohledně docílit svobody pro monopol obchodu a průmyslu, což se již provádí neviditelnou rukou ve všech dílech světa. Tato svoboda dá politickou moc průmyslníkům, což stačí k utísnění národa. Je důležitějším, odzbrojovat národy, nežli je vésti do války, důležitějším zužitkovat hořící vášně ve svůj prospěch a ne jich ochlazovat.
Hlavní úloha naší správy je tato: Zeslabit veřejné mínění kritikou, odnaučit veřejnost rozmýšlení, budícího odpor a převáděti sílu rozumu na přestřelku planého řečnictví.
Ve všech dobách zaměňovali národové, právě tak jako jednotlivci, slova za činy. Cítili se uspokojeni tím, co jim bylo ukázáno a zřídka si všímali, jde-li za slibem jeho splnění. Z toho důvodu sorganisujeme reklamní zařízení, jež bude rozvinovati pokrok s nápadnou oddaností. Přivlastníme si liberální tvář všech stran i směrů a zásobíme tyto mnohomluvnými řečníky, kteří svým stálým žvaněním unaví lid, že pocítí k nim odpor. Aby bylo lze vládnouti veřejnému mínění, jest především třeba toto mínění zmásti projednává-ním mnoha vzájemně se potírajících názorů z nejrůznějších stran tak, že Gojové zabloudí v labyrintu a nakonec uznají, že bude nejlépe, nebudou-li míti vůbec žádného mínění o politických otázkách, jichž porozumění není dáno společnosti jako celku, nýbrž pouze panovníku vládnoucímu společnosti. Toť prvním tajemstvím. Druhé záleží v rozmnožení a vystupňování zklamání lidí v jich zvycích, sklonech a způsobech života, takže se nikdo v chaosu nevyzná, čímž lidé pozbudou veškerého vzájemného porozumění. Tyto kroky poslouží nám k tomu, že způsobíme ve všech stranách různice, rozpoutáme všechny semknuté síly, stavějící se ještě proti nám a ochromíme každou osobní činorodost, která by se nějakými způsobem mohla protiviti naší snaze. Není většího nebezpečí nad osobní iniciativu. Je-li tato geniální, ona může vykonati více než miliony lidí, mezi kterými jsme zaseli rozpor. Min símě vésti výchovu Gojské společnosti tak, že jich ruce klesnou slabostí a skleslostí ducha proti každému podniku, který vyžaduje odvahy. Vším tím chceme Goje zmalátniti a vyčerpati do té míry, aby nám museli nabídnouti autoritu mezinárodní. Touto vyssajeme všechny ještě vládnoucí síly světové a utvoříme tak vrchní vládu. Na místo nynějších vládců postavíme strašáka, s názvem „Vrchní vládní administrace“, jejíž ruce, jako kleště budou protáhnuty na všechny strany a při této ohromné kolosální organisaei, nemůže nepokořit všechny národy.
Protokol č. 6.
Monopoly; závislost Gojského majetku na nich. – Zbavení aristokracie (šlechty) půdy. – Zadluženost půdy. – Obchod, průmysl a spekulace. – Přepych. – Stoupnutí mzdy a zdražení všech životních potřeb. – Anarchismus a alkoholismus, – Tajný význam propagandy hospodářských teorií.
Brzy počneme zřizovati obrovské monopoly, obrovské nádržky jmění, na nichž budou závislými i velké majetky Gojů, takže zhroutí se v den, který bude následovat po politické katastrofě, právě tak, jako státní úvěr …
Zde přítomní ekonomisté, uvažte pečlivě, význam tohoto plánu!… Všemi prostředky musíme rozvinouti význam naší vrchní vlády a vydávati ji za ochránkyni a dobrodějku všech, kdož se nám dobrovolně podrobí.
Šlechta Gojů, jako politická moc, je odstraněna, k ní nemusíme bráti zřetele. Avšak, jako vlastnice půdy fest posud škodlivou proto, poněvadž jest tím ve svém živobytí nezávislou; proto je třeba, abychom ji za každou cenu zbavili půdy.
Nejlepším prostředkem k tomu je zvýšení daní, a hypotekárních dluhů. Tato opatření uvedou pozemkový majetek v bezpodmínečnou závislost. Nemohouc udržovati svůj život malými dědictvími, Šlechta zmizí brzy mezi Goji.
Současně musí býti důrazně podporován obchod a průmysl a zvláště – spekulace, jakožto činnost která má působiti jako protiváha proti samostatnému průmyslu. Bez spekulace by průmysl rozmnožil soukromý kapitál, čímž by prospěl i ku zlepšení stavu polního hospodářství! tím, že by osvobodil půdu od zadlužení u hypotečních bank. Proto je nutno věci zařídit tak, aby průmysl vysál z půdy kapitál i pracujících rukou a prostřednictvím spekulace svedl peníze veškerého světa do našich rukou, čímž vyhodí všechny Goje do řad proletariátu. Tito pak musí se před námi skloniti, aby mohli uhájiti právo na pouhý život. K zbankrocení gojského průmyslu pustíme na pomoc spekulaci námi mezi Gojí rozšířenou – potřebu v přepychu – všehltajícím přepychu.Vynutíme stoupnutí mezd: Tyto budou však pro dělníky bez užitku, protože způsobíme současně stoupnutí cen všech nutných životních potřeb pod záminkou, že jest to následek poklesu zemědělství a chovu dobytka.
Dále podkopáme hluboko a uměle pramen tvořivé práce tím, že naočkujeme dělníkům anarchistické idee a povzbudíme je k požívání alkoholu. Současně postaráme se, aby všechny duchovní síly Gojů, byly ze země vypuzeny. Aby skutečný stav věcí nebyl Goji včas zpozorován, budeme jej maskovati zdánlivými snahami ve prospěch pracujících tříd a rozvineme velké hospodářské boje o principy, pro něž se provádí živá propaganda prostřednictvím našich hospodářských teoretiků.
Protokol č. 7.
Cíl usilovného zbrojení. – Kvašení, rozepře a nepřátelství v celém světě. – Zkrocení odporu Gojů válkami a světovou válkou. – Tajemství – úspěch politiky. – Tisk i veřejné mínění. – Americká, čínská a japonská děla.
Usilovné zbrojení, rozmnožení policejních orgánů – jsou důkazy provádění výše ukázaných plánů. Je třeba docíliti takového stavu, by ve všech státech, vyjímaje nás, byly pouze massy proletářů, několik oddaných nám milionářů, policie a vojsko.
Po celé Evropě a ve všech částech světa, musíme vyvolat kvašení, rozepře a nepřátelství. Toto přinese nám dvě výhody. Za prvé: „budou nás respektovat všechny státy, znající dobře, že jsme mocni kdykoliv vyvolat nepokoje, nebo zavésti pořádek. Všecky tyto státy přivykly vidět v nás nezbytný tlak. Za druhé: intrikami zapleteme všechny nitky protáhnuté do všech státních kabinetů, politikou, hospodářskými smlouvami, aneb dluhopisy. Pro docílení tohoto, je nutno ozbrojiti se nám velkou chytrostí a prohnaností po dobu vyjednávání a dohody; v oficielním jazyce se budeme držeti opačné taktiky a tvářit se čestnými a smlouvajícími. Tímto způsobem, národy i vlády Gojů, které jsme naučili vidět pouze reklamu – vnější stranu toho, co jim představujeme, ještě nás přijmou co dobrodince i spasitele lidstva. Na každý odpor musíme týt s to odpovědět válkou se sousedy tomu státu, který se nám osmělil odporovat. V případě, že by i sousedé se rozhodli kolektivně vystoupit proti nám, musíme vynutit odpor – Světovou válkou.
Hlavní úspěch politiky spočívá v tajemství jejího podnikání. Slovo nesmí odpovídat činům diplomata. Musíme přinutit Gojské vlády, aby učinily opatření, jež by náš široce založený plán, blížící se již k svému vítěznému konci, tak podporovaly, aby trpěly tlak námi tajně vzbuzeného, zdánlivě veřejného mínění, jež jsme již skutečné sorganisovali pomocí tak zvané velmoci tiskové. Až na malé nepatrné výjimky, se kterými již nepočítáme, tato velmoc je v našich nikách.
Abych jedním slovem vyjádřil náš systém zkrocení Gojských vlád v Evropě: Ukážeme jedné z nich svou sílu terorem a ostatním, dopustí-lí se proti nám povstání, odpovíme americkými, čínskými neb japonskými děly.
Protokol č. 8.
Dvojsmyslné používání právního řádu. – Spolupracovníci Masonské správy. – Zvláštní školy a nadškolni vzdělávací výchova. – Národohospodáři a milionáři. – Koho jmenovat na zodpovědná místa ve vládě?
Musíme se zaručit každou zbraní, kterou by naši odpůrci mohli použít proti nám. Musíme vyhledávat vybrané výrazy a háčky právního slovníku pro ty případy ospravedlnění, které se mohou zdáti nespravedlivými a smělými, proto, že tato rozhodnutí nutno vyjádřit takovým způsobem, aby zdála se býti pravidlem právního charakteru nejvyšší mravnosti.
Naše správa musí býti obklíčena všemi silami civilisaee, uprostřed které pracuje. Ona obklopí se žurnalisty, právníky-praktiky, administrátory, diplomaty a kromě těch lidmi, připravenými nejdokonalejší zvláštní výchovou v našich zvláštních školách.
Tito lidé, znající všechna tajemství sociální; existence, budou ovládat všechny jazyky, sestavené z politických slov a písmen. Budou vyškoleni v každé jakosti lidské povahy se všemi citlivými strunami lidského ducha, na kterých jim bude hráti. Struny tyto – jsou stav vývinu rozumu Gojů, s jejich tendencí, nedostatky, vadami i vlastnostmi zvláštností tříd i stavů. Je samozřejmé, že tito geniální spolupracovníci naší vlády o kterých mluvím, nebudou vybíráni ze středu Gojů, neboť tito přivykli vyplňovat svou administrativní práci bez přemyšlení o jejím významu a cíli. Administrátoři Gojů podepisují dokumenty, aniž by četli jejich obsah; pracují buďto ze zisku, aneb ze ctižádostí.
Obklopíme svou vládu množstvím národohospodářů. Z toho důvodu jest národohospodářství hlavní vědou hlásanou židům. Bude nás obklopovat skvělá družina bankéřů, průmyslníků, kapitalistů, neboť ve skutečnosti rozhoduje se o všem pomocí peněz. Než budeme moci dáti svým židovským bratřím bez nebezpečí zodpovědná vládní místa, svěříme je lidem, jichž minulost a charakter jsou takového druhu, že mezi nimi a lidem leží propast, takže jim v případě neposlušnosti našich předpisů, hrozí soud, neb trestnice – což jest proto, – aby obhajovali naše zájmy do posledního dechu.
Protokol č. 9.
Použití masonských principů v převýchově národů. – Masonské heslo. – Význam antisemitismu. – Diktatura Masonstva. – Teror. – Kdo slouží mason-stvu? – Rozdělení „vidoucí“ i „slepé“ síly Gojských států. – Obcování vlády s národem. – Liberální zvůle. – Uchvácení výchovy i vzdělání. – Lživé teorie. – Vykládání zákona. – Metropolitní podzemní dráhy.
Používajíce naše principy, obracejte pozornost na charakter (povahu) lidu v zemích, kde budete žít a působit. Všeobecné, stejné použití jich, nebude mít úspěchu do té doby, pokud národy nebudou prevychovány pro náš směr. Kráčejíce opatrně ve své působnosti, uvidíte, že neprojde ani doba deseti let, a my budeme s to, zapsat nový národ do řady nám již pokořených národů.
Liberální slova skutečného Masonského hesla – „volnost, rovnost, bratrství“ – v době našeho ovládnutí světa, nahradíme ideou: právo volnosti, povinnost rovnosti, ideál bratrství, řekneme: a chytíme kozla za rohy___ „De facto“ již jsme setřeli každou moc, vyjímaje naší, třeba že „De Jure“ takových ještě mnoho existuje. Jestli však některá moc ještě protestuje proti nám, činí tak pouze na základě našeho rozhodnutí a přání, neboť tento antisemitismus potřebujeme pro poslušnost našich menších bratrů. Nebudu to vysvětlovat, neb to bylo již předmětem našich častých rozmluv.
Ve skutečnosti není již překážek před námi. Naše vrchní vláda, má takové nadzákonné „Extra legální“ postavení, že může býti nazvána silným a mocným slovem „Diktatura“. S plným svědomím mohu říci, že v přítomné době jsme my zákonodárci. Vytváříme soudy a rozsudky, popravujeme i milost udělujeme, sedíme jako šéf všech našich vojsk na vojevůdcovském koni. Panujeme s pevnou vůlí, majíce ve svých rukou zbytky, silné kdysi, ale teď pokořené strany. V našich rukou je neudržitelná ctižádostivost, plamenná žíznivost bezohledné msty, zlostná nenávist.
Od nás vychází všepohlcující teror. Lidé všech směrů a nauk jsou v našich službách, zastánci monarchie, demokrati, socialisté, komunisté a jiní utopisté. Všechny tyto lidi zapřáhli jsme do práce. Každý jednotlivec mezi nimi podkopává svým způsobem poslední zbytek autority, a pokouší se zničiti každý přítomný pořádek. Všechny vlády byly těmito skutky otřeseny; ony vyzývají k pokoji, jsouce za mír ochotny obětovati všecko, ale my nedáme jim pokoje, dokud neuznají naší mezinárodní vrchní vlády, otevřeně a s pokorností. Národ zalkal o nutnosti rozhodnouti sociální otázku mezinárodní dohodou. Rozdrobenost jeho na strany předala nám všechny k disposici, protože pro konkurenční boj je potřeba peněz a tyto jsou všechny u nás.Mohli bychom se bát spojení viditelné se slepou sílou národa v Gojských státech, kdybychom se proti této možnosti nezajistili. Mezi těmito silami, postavili jsme stěnu vzájemného teroru. Tímto způsobem, slepá síla národa, zůstane naší oporou a pouze my budeme jejím vůdcem, který ji povede k našemu cíli.
Aby se ruka slepce nevymknula našemu vedeni, musíme časově s ním být v těsném spojení, buď osobně, neb prostřednictvím nejspolehlivějších našich věrných bratrů. Až budem uznanou vládou, budeme s lidem rozmlouvati osobně na veřejných místech a učiti jej politickým otázkám ve směrech nám potřebných. Jak se přesvědčíme, co se vyučuje v lidových školách? Avšak, co řekne zástupce vlády, neb sám vládce, bude ihned známo po celém státě, protože to bude rozneseno hlasem lidu. Abychom předčasně nezničili zařízení Gojů, položili jsme na ně svoji rozhodující ruku a zničili jsme péra jejich mechanismu; byla dříve v přesném a správném pořádku, ale my jsme je nahradili liberální, desorganickou a stranickou zlovůlí. Dotknuli jsme se pravomoci volebního řádu, tisku, osobní svobody a hlavně výchovy i vzdělání, jako mezního kamene svobodné existence.
Mládež Gojů ohloupili, omezili a znemravnili jsme vštípením teorií a principů, jež pro sebe považujeme zřejmě za falešné. Existující zákony, neměníce jejich podstatu, zviklali jsme protichůdnými výklady do té míry, že dosáhli jsme ohromných výsledků. Výsledky dostavily se z prvu tím, že výklad zamaskoval samotný zákon a posléze úplně zakryl tento zrakům vlád, pro nemožnost orientace v zapletených právních řádech. Zde začíná teorie svědomí soudu. Vy říkáte, že nastane ozbrojené povstání proti nám, jestliže předčasně prohlédnou podvod? Pro tento případ u nás bude na západě takový teroristický manévr, ža nejchrabřejší duše se zachvějí.
Tyto podzemní dráhy budou k té době provedeny ve všech hlavnějších městech a mohou být vyhozeny do vzduchu s celou organisací a dokumenty států.
Protokol čis. 10.
Zevnějšek v politice. – Geniálnost podlosti. – Co slibuje Masonský státní převrat? Všeobecné hlaso/ací právo. – Samovýznam. – Vůdci masonství. – Geniální vůdce Masonstva. – Ústřední instituce a jejich funkce. – Jed liberalismu. – Konstituce – škola stranických rozbrojů. Republikánská doba. – Presidenti – kreatura masonstva. – Zodpovědnost presidentů. – Panama. – Úloha parlamentu a presidenta. – Masonství – zákonodárná síla. – Nová republikánská konstituce. – Přechod k Masonské samovládě. – Okamžik prohlášení všesvětového krále. – Očkování nemocí a jiné uskoky Masonstva.
Dnes počínám opakováním již řečeného, a prosím, byste si pamatovali, že státy i národy spokojují se v politice zevnějškem. Jak pak by mohli hledati rub věci, když pro jejich zástupce je nejhlavnějším zábava? Pro naši politiku je důležito věděti tuto podrobnost. Ona pomůže nám, až přijde v úvahu rozdělení moci, svobody slova, tisku, náboženství, spolčovacího práva, rovnosti před zákonem, nedotknutelnosti vlastnictví příbytku, daní (idea o skryté dani) – zpětná síla zákonů. Všechny tyto otázky jsou takového rázu, iz není nikdy radno přímo i veřejně před lidem se jich dotýkati. V těch případech však, kde je nutno se jich dotknouti, je potřebí bez podrobného předčítávání se vyjádřiti, že principy soudobého práva se námi přiznávají. Význam tohoto zamlčení spočívá v tom, že nejmenovaný princip nechává nám svobodu, vynechati nepozorovaně tu, neb onu otázku. Podrobným předčítáváním, byly by vesměs přijaty, jakožto platné.
Lid pociťuje obzvláštní úcty a lásky ke geniům politické moci a o všech věcech rázně provedených říká: „Sprostě, ale obratně provedeno! Kejkl, ale pěkně hraný. Nestoudné, ale velkolepé!“ Počítáme s tím, že použijeme všech národů k založení díla, námi zamýšleného. Zprvu musíme si zajistiti službu odvážných a nebojácných agentů, kteří odstraní všechny překážky z naší cesty.
Až provedeme svůj státní převrat, řekneme lidu: Vše šlo velice špatně, všichni trpěli. Odstraníme Vaše utrpení; nacionalismus, zemské hranice, rozdílnou měnu. Ovšem, můžete si o nás utvořiti svobodný úsudek, ale bylo by nespravedlivo, kdybyste tak učinili dříve, než jste nám: dali příležitost, abychom Vám ukázali, co chceme a co můžeme Vám dáti.
Za to oni nás povznesou a na rukách budou nositi za všeobecného jásotu, nadějí a tužeb. Hlasovací právo, které jsme kdysi použili jako prostředek k ovládnutí národů, vštípivše je širokým, i těm nejnižším vrstvám lidu, zřizováním spolkových schůzí a usnášení – doslouží! Jeho význam naposled vyvrcholí sjednocením se v přání poznati nás blíže, dříve než nás odsouditi.
Proto potřebujeme docíliti všeobecné hlasovací právo bez významu třídního a společenského měřítka, bychom docílili absolutismu většiny, které nelze docíliti od inteligentních a vzdělaných tříd.
Tím, že jsme každému našeptali doměnku osobní důležitosti zničíme vliv rodinného života a jeho vychovatelský význam mezi Goji; odstraníme možnost popularisáce individuálního rozumu, kterému, dav námi vedený, nedovolí se povznésti ani vyjádřiti. Tento dav přivykl poslouchati pouze nás, neboť mu platíme za pozornost a poslušnost. Tím vytvoříme takovou slepou moc, která nikdy nebude s to, pohybovati se mimo vůli našich agentů, naznačených na místa jejich vůdců. Lid podřídí se tomuto režimu proto, poněvadž bude znáti, že od těchto vůdců závisí výdělek, výpomoc i různé výhody.Plán vládní moci, musí býti sestaven z jedné hlavy, proto, že by se stal nespojitelným, kdyby byl droben množstvím intelektu. Proto my můžeme znáti akční plán, bez jeho posuzování, abychom neporušili jeho geniálností, svaz jeho soustavných částí a praktické síly tajného významu každého bodu. Jestli-že bychom posuzovali a opravovali tuto práci mnohonásobným hlasováním, obdržela by pečeť všech duševních nedorozumění těch, kteří nevnikli do hloubky i spojitosti jejích úmyslů. My potřebujeme, aby naše plány silně a cílevědomě byly vypracovány. Proto nám nesluší odhodit geniální práci našeho vůdce, na roztrhání davu, ani úzké společnosti. Tyto plány nepřevrhnou zatím vzhůru současné instituce. Ony pouze zamění jejich hospodárnost, neboli kombinaci jich chodu, který půjde v plánech ukázanou cestou. Ve všech státech pod různými názvy, existuje přibližně jedno a totéž: Representace, ministerstvo, senát, státní rada, parlament a výkonný výbor. Není potřebí vysvětlovat Vám vztahů těchto institucí mezi sebou, neb jsou Vám dobře známy; obraťte pouze k tomu pozornost, že každá z uvedených institucí odpovídá nějaké vážné státní funkci, při čemž Vás upozorňuji, že slovo – vážné – nevztahuje se k instituci, nýbrž k funkci! – a proto ne instituce, nýbrž funkce jsou vážný. Instituce podělily mezi sebou všechny funkce vládní moci, – zákonodárnou, vykonávací i administrativní – proto působí v organismu státu, jako orgány v těle lidském. Jestliže se poškodí jedna část státního stroje, stát churaví jako tělo lidské, a … umírá!
Když jsme vpustili jed liberalismu do státního organismu, změnil sa celý jeho politický vzhled. Státy onemocněly smrtelnou nemocí – rozložením krve. Zbývá jen vyčkat konce jich agónie.
Liberalismus porazil konstituční státy, které zaměnili, pro goje spasitelnou samovládu, neboť konstituce, jak dobře vita, není nic jiného, než škola rozbrojů, rozkladu, stranické agitace, pří, nesouhlasu a stranické tendence; jedním slovem škola, všeho, co ničí význam státu. Tribuna, podobně jako tisk, odsoudila vlády k nečinnosti, slabosti a tím udělala je nepotřebnými a zbytečnými, pročež i svrženy byly v mnohých státech. Tím stal se možným počátek republikánské doby a místo jednoho panovníka nastrčili jsme pitvorný obraz presidenta, vybraného z masy, ze středu našich kreatur, našich rabů. Tak založili jsme podkop pod národ, nebo přesněji, pod národy Gojů.
V nejbližší budoucnosti zřídíme zodpovědnost presidentů. Potom se nebudem ceremonit v provádění toho, zač bude odpovědna naše bezvýznamná kreatura. Co je nám do toho, že zřídnou tady snažících se k vládní moci, že vzniknou nesnáze pro nenacházeni presidentů, nesnáze to, které úplně stát desoirganisují …Abychom přivedli náš plán k žádoucímu výsledku, zařídíme zvolení takových presidentů, jichž minulost obsahuje nějakou „Pannamu“, neodhalenou, avšak nám známou temnou aféru! Tito stanou se pak poslušnými vykonavateli našich rozkazů ze strachu před odhaleními a z přirozeného přání, aby používali dále předností, příjmů a hodností, spojených s presidentským místem. Parlament bude krýt, obhajovat a volit presidenty, my však odeberem mu právo navrhovat neb měnit zákony, proto, že toto právo bude dáno, zodpovědnému presidentu, – loutce v našich rukách. Přirozeně, že tehdy bude moc presidenta terčem všemožných výpadů, pročež bude mít k sebeobraně právo, obracet se přímo k národu o jeho rozhodnutí, což znamená k našemu slepému posluhovači – většině davu, přímo přes hlavy zástupců lidu. Nezávisle od národa, bude president pravomocný vyhlásit válečný stav. Tuto moc budeme vysvětlovati tím, že president, jako šéf vší ozbrojené moci, musí být pro případ potřeby vyzbrojen pravomocí na ochranu nové republikánské konstituce, jakožto její zodpovědný zástupce.
Rozumí se, že za těchto okolností, klíč od svatyň bude se nacházeti v našich rukou, a nikdo, mimo nás, nebude vládnout zákonodárnou sílou. K tomu odejmeme parlamentu, se zavedením nove republikánské konstituce, právo dotazu o vládních opatřeních, pod výmluvou utržení politického tajemství. Současně s novou republikánskou konstitucí, zmenšíme minimálně počat zástupců lidu, čímž také zmenšeny budou politické vášně. Jestliže by tyto vášně přece byly schopny se rozbouřiti, my je uklidníme svým obrácením se a výzvou k celonárodní většině. President bude jmenovat předsedy a místopředsedy parlamentu i senátu. Místo stálých zasedání, zkrátíme tato na několik měsíců. President jako náčelník vládnoucí moci, bude pravomocný svolat i rozpustit parlament. Aby však věcné nezákonné obcházení zákona nebylo příčinou zodpovědnosti presidenta předčasně pro naše plány, vnutime ministrům i presidenta obklopujícím vyšším funkcionářům myšlenku, obcházet jeho nařízení vlastními způsoby, čímž převezmou tito na sebe i zodpovědnost. Tuto roli zvláště odporučujeme dávat senátu státní radě a ministerské radě, nikoliv však jednotlivým osobám. President bude po našem názoru vykládat smysl existujících zákonů, smysl kterých, ač mnohovýznamný, přec anuluje, kdy k tomu ukážeme potřebu. K tomu bude míti právo navrhovati dočasné zákony, změnu nových konstitučních řádů s vysvětlením, že to, neb ono, je nutno v zájmu blaha státu. Těmito prostředky získáme možnost, zničiti pomalu, krok za krokem, všecko, co původně při vstupu ve svá práva budeme nuceni zavésti ve státní konstituci, až přijde doba převrátiti každou vládu – v naši samovládu.Přiznání našeho samovládce může uskutečniti se i dříve, zničením konstituce. Okamžik tento přijde, až národy budou zmučeny nepořádky a nemohoucností svých vlád a námi přichystané pak zvolají: „Ukliďte je a dejte nám jednoho všesvětového krá! e, který by nás sjednotil a zničil příčiny rozbrojů, národnostní hranice, náboženství i státní rozpočty, který by nám dal pokoj a mír, jehož sami nemůžeme nalézti ani s našimi vládci a zástupci!“ Je Vám velice dobře známo, že pro možnost podobného všenárodního vyjádření těchto přání, je nutno nepřetržitě ve všech zemích kaliti poměr mezi lidem a vládou, abychom unavili všechny zklamáním, nepřátelstvím, nenávistí, zápasy, ba i mučednictvím, hladem, bidou a na-očkováním nemocí, by Gojové neviděli druhého východiska, než-li obrátiti se k naší peněžní a politické moci … Dáme-li však národům krátký oddech, označený okamžik mohl by sotva se pak dostaviti.
Protokol čís. 11.
Program nové konstituce. – Některé podrobnosti předpokládaného převratu. – Tajné Masonství a jeho „ukázkové“ lóže. Státní Rada posiluje moc vážnosti vládce – je svého druhu komité redakcí a výnosů vládce. Zde program chystané nové konstituce: Budeme tvořiti zákon, právo i soud. 1. Pod vzezřením návrhu zákonodárné korporaci. 2. Výnosy presidenta pod vzezřením všeobecných výnosů a rozhodnutí senátu, státní rady a ministerských nařízení. 3. V případě vhodného okamžiku – ve formě státního převratu.
Ustanovivše přibližně „Modus Agendi“ budeme se zabývati podrobnostmi těch kombinací, kterými máme dokončiti převrat státních zařízení, ve výše ukázaných směrech. Ve smyslu těchto kombinací rozumím: Svobodu tisku, spolčovací právo, svobodu svědomí a volební řád, což musí zmizeti z lidského repertoiru, anebo musí býti až do kořene změněno hned druhý den po prohlášení nové konstituce. Pouze v tomto okamžiku bude nám možno prohlásit všechna naše ustanovení najednou, a sice proto, poněvadž každá pozdější pozorovatelná změna byla by nebezpečnou z těchto důvodů: Bude-li tato změna provedena se vší surovou přísností ve smyslu obmezení práv, ona může dovésti k zoufalství, vyvolanému strachem z nových změn v tomto směru. Bude-li provedeno pořádkem znenáhlého oslabení režimu, řeknou, že přiznáváme svůj přehmat, což bude s to, podlomiti aureol neomylnosti nové vlády. Řeknou: „Ulekli se a jsou vynuceni dělati ústupky“, za které nikdo nebude vděčiti, nacházeje je lživými. Obě možnosti jsou škodlivé prestiži nové konstituce. Potřebujeme v okamžiku jejího prohlášení, pokud národy budou omráčeny provedeným převratem i terorem, by ve své nerozhodnosti seznali, že jsme na tolik silni a ne-zranitelní, že neobrátíme pozornost na jejich mínění i přání. Že jsme způsobilí i rozhodnutí potlačit jejich výrazy i projevy každým okamžikem i v každém místě, že jsme vzali najednou všechno, co jsme chtěli a že se v žádném případě ne-budeme s nimi dělit o naší moc. Tenkráte ze strachu zamhouří na všechno své oči, a budou očekávat, co bude dále.
Goji jsou stádo ovcí a my jsme pro ně vlci. Vy víte, co se stává s ovcemi, když se dostanou do ovčince vlci? … Zamhouří na všechno oči, slíbíme-li jim vrátiti veškerou uloupenou svobodu, až budou nepřátelé míru poraženi i všechny strany ukroceny … Má nějaký smysl, mluviti o tom, jak dlouho budou musiti čekati na toto vrácení?. … Proč jsme vytýčili tento celý program a vštípili jeho idee hlavám Gojů – aniž jsme dali možnost pozorovati jeho opačnou stranu – ne-li proto, abychom dosáhli oklikou toho, co by naší rozptýlené race bylo přímou cestou nemožné? To bylo základem naší organisace tajného Masonstva, jehož nezná, ani cíle kteréhož nepodezřívá skot Gojů, přivábený námi v reklamní armádu Masonských loží, pro odvrácení oči jejich „soup1emenníků“. Bůh dal nám, vyvolenému národu, naše rozptýlení jako požehnání, a tato všem; zdánlivá slabost, byla cele naší silou, která přivedla nás nyní na práh světovlády. Již nemnoho nám je potřebí dostavovati na založené základně.
Protokol čís. 12.
Masonský výklad slova „Svoboda“. – Budoucnost tisku v Masonském království. – Kontrola nad tiskem. – Korespondenční agentury. – Co znamená „Pokrok“ v Masonském pojmu? – Masonská solidárnost v soudobém tisku. – Povzbuzování veřejných požadavků venkova. – Neomylnost nového režimu.
Slovo „Svoboda“, které možno vykládati různým způsobem, my ustanovujeme takto: Svoboda je právo, dělati to, co jest zákonem dovoleno. Podobný výklad tohoto slova v té době poslouží nám k tomu, že všecka svoboda bude pouze pro nás, protože zákony budou ničiti, nebo tvořiti pouze nám žádoucí, dle programu výše vysvětleného. S tiskem naložíme následujícím způsobem. Jakou roli hraje nyní tisk? Slouží k tomu, aby rozdmýchával vášně sobeckých souběžníků, jak toho vyžadují naše zájmy. Tisk je mělký, prolhaný, nespravedlivý a mnozí ani nechápají, k jakým účelům slouží. Osedláme jej a vezmeme pevně za uzdu a totéž učiníme s jinými tiskovinami, neboť: jaký by mělo účel, nepřipustiti útoků časopiseckých a zůstati vystaveným, kritice, pomocí letáků a knih? Převrátíme nynější drahý výrobek informace – díky nutné censuře – ve výnosnou položku našeho státu. Zdaníme jej zvláštní známkovou daní a peněžní garancií v úřadě tisku neb v knihtiskárně, která musí zaručiti naši vládu ode všech výpadů se strany tisku. Každý možný výpad budeme bezohledně pokutovati. Tato zařízení přinesou vládě prostřednictvím známek, garancií a pokut ohromný důchod. Stranické časopisy mohly by nešetřiti sice peněz, leč my je po druhém výpadu proti nám zakážeme. Bez trestu nikdo nebude se dotýkati aureolu naší vládní neomylnosti. Pozorujte, že mezi kritisujícími orgány budou i orgány námi založené, avšak tyto budou dělati výpady pouze na body, určené námi ku změnění. Žádné sdělení nedojde k lidu dříve, pokud neprošlo naší censurou. Pro přítomnost dosáhli jsme toho až po ten stupeň, že veškeré zprávy procházejí několika agenturami, do nichž sbíhají se ze všech částí světa. Tyto agentury stanou se pak v každém; směru naším vlastním zařízením a budou informovati pouze to, co předpíšeme. Dovedli jsme nyní ovládnouti hlavy gojské společnosti do té míry, že ona cele hledí na světové události barevnými skly skřipců, které jí dáváme před oči; neexistuje-li pro nás nyní ani v jednom státe překážky v dostupu, nám, k tak zvaným – gojskou hloupostí – státním tajemstvím, co bude tedy v době, až budeme přiznanými vládci světa v osobě našeho všesvětového krále?!… Vrátíme se k budoucnosti tisku. Každý, kdo bude chtíti státi se vydavatelem, bibliotekářem, nebo typografem, bude povinen opatřiti si předepsaný diplom, který v případě jeho provinění bude mu ihned odebrán.
Těmito prostředky nástroje myšlenky budou výchovným prostředkem v rukou naší vládní moci, která více nedopustí blouznění lidových mas v hlubinách a nadějí o dobročinnosti pokroku.
Všichni víme, že tyto přízračné dobročinnosti jsou přímé cesty, ze kterých rodily se anarchistické vztahy lidí mezi sebou i vládní mocí, protože pokrok, nebo-li idea pokroku, přivedla k myšlence různého druhu nezávislosti, nestanovíce jejích hranic … Všichni, tak zvaní liberálové, jsou anarchisté, jestli ne prakse, tedy myšlení. Z nich každý se honí za přízrakem svobody, upadaje výhradně v svéprávnost neboli anarchii protestu – k vůli protestu. Přejdeme k tisku. Zdaníme všechen tisk dani i garancií z každého listu, která u knih o méně než třiceti stranách, bude dvojnásobnou. Tyto zapíšeme do třídy „brožur“, abychom docílili z jedné strany umenšení počtu vydávaných žurnálů, znamenající nejhorší tiskový jed, za druhé tento způsob přinutí spisovatelé psáti tak obsáhlé práce, že tyto budou pro to a pro jejich vysokou cenu málo čteny. Co však budeme uveřejňovati sami pro vytvoření veřejného mínění, bude laciné, široce rozšířené a čteno do úplného rozebrání Daň udusí prázdnou literární ctižádostivost a strach před tresty učiní spisovatelé od nás odvislými. I kdyby se ještě našel někdo-, kdo by chtěl proti nám psáti, nikdo jeho spisů nevytiskne. Před přijetím spisů do tisku, nakladatel nebo knihtiskař musí si opatřiti nejprve úřední povolení. A tak budeme předem věděti, jaké útoky jsou proti nám připraveny, a zmaříme je tím, že uveřejníme dříve své protivyjádření na toto téma. Literatura, časopisy, jsou dvě výchovné mocnosti a proto naševláda uvede většinu těchto do svého vlastnictví. Tím bude neutralisován škodlivý vliv soukromého tisku a získán ohromný vliv na rozumy…
Dovolíme-li deset časopisů soukromých, založíme jich sami třicet atd. Obecenstvo však nesmí o tom ničeho tušiti a proto všechny naše časopisy a noviny budou zastupovati navenek nejprotichůdnější názory a směry, kterýmžto způsobem získají k sobě důvěru a přivábí nic netušící protivníky, kteří tímto chytli se do pasti a budou učiněni neškodnými. První místo zaujmou listy oficielního charakteru. Tyto vždy budou bdíti, nad našimi zájmy a proto jejich vliv bude poměrně malý. Na druhém místě budou státi listy poloúřední, jichž úkolem bude přivybiti lidi lhostejné a vlažné. Na třetí místo postavíme tiskoviny zdánlivě oposiční, z nichž aspoň jedna“ musí zaujmouti stanovisko zřetelně oposiční. Naši praví protivníci budou považovati tuto zdánlivou oposici listu za smýšlení sobě příbuzné a odkryjí nám tak své karty. Naše časopisy budou zastupovati všemožné názory; aristokratické, republikánské, revoluční, ba i anarchistické, ovšem jen tak dlouho, pokud ještě potrvá nějaká ústava …
Tyto, podobné indickému bůžku „Višňu“, budou mít sta rukou, ze kterých každá bude ohmatávati puls každého veřejného mínění. Zrychlený puls veřejného mínění tyto ruce budou řídit směrem k našemu cíli, neboť rozčilující se subjekt ztrácí svoji rozvahu a stává se dostupným našeptáváním.
Blázni, kteří budou mysleti, že opakují mínění časopisů svého tábora, budou opakovati mínění naše, aneb ono, které nám bude žádoueno. Představujíce si, že kráčí v šlépějích listu své strany, půjdou za tím praporem, který byl námi pro ně vyvěšen. Abychom řídili v tomto směru naši tiskovou policii, musíme velice pečlivě tuto věc organisovati. Pod názvem Ústředního oddělení tisku zřídíme literární shromáždění, ve kterých nepozorovaně naši agenti budou dávati hesla a směry. Posuzujíce i odporujíce – povrchně neměníce jejich povahy – naším zařízením, naše tiskové orgány povedou přestřelku s oficielními časopisy pouze proto, abychom získali důvod vyjádřiti S3 s větší podrobností, než bylo možno1 učiniti v původním oficielním projevu. Ovšem, bude-li nám to výhodné. Tyto výpady proti nám sehrají ještě roli dojmu tím, že lid bude přesvědčen o existenci svobody slova, a naši agenti tak získají důvod k tvrzení proti nám, že vystupující listy prázdnosloví proto, že nemohou najíti skutečných důvodů k věcnému vy /ráčení našich zařízení. Tyto, pro veřejnost nepozorovatelné, avšak spolehlivé podniky s úspěchem povedou veřejnou důvěru směrem k naší vládě. Díky jim, budeme podle potřeby rozčilovati nebo uspokojovati hlavy lidu v politických záležitostech, přesvědčovati neb vyvraceti, píšíce buď pravdu nebo lež, hledě k tomu, jak je přijímána, opatrně vždy ohmatávajíce půdu dříve, než na ni vstoupíme …
Budeme nad našimi protivníky vítěziti jistě, protože u nich nebude tiskových orgánů, ve kterých mohli by se vyjádřiti úplně, následkem výše ukázaných zařízení, proti tisku. Nebude nám; zapotřebí ani jejich myšlenky do základu vyvraceti… Zkušebné kameny, hozené v třetí řadě našeho tisku, v případě potřeby budeme energicky vyvracet v oficielních listech.
Již nyní, ve formě třeba jen francouzské žurnalistiky, existuje Masonská solidárnost v hesle: Všechny orgány tisku jsou mezi sebou vázány odborovým tajemstvím: Podobně, jako tomu bylo u římských žreců „Augurů“, ani jeden člen neprozradí tajemství svých zpráv, nebylo-li rozhodnuto tyto oznámiti. Ani jeden žurnalista nebude riskovati zraditi toto tajemství, neboť ani jeden není připuštěn k literatuře, aniž by celá jeho minulost neměla nějaké ostudné rány… Tyto rány byly by ihned otevřeny. Do té doby, pokud jsou úzkým tajemstvím, aureol žurnalisty vábí k sobě mínění většiny lidu, který s nadšením za ním kráčí. Naše rozpočty zvláště směřují na venkov. V něm nutno nám probuditi naděje i snahy, se kterými bychom se mohli obořiti vždycky na sídelní město, vydávaje tyto za původní dychtění a snahy venkova. Přirozeně, že pramen jejich, je stále tentýž – náš. Potřebujeme mnohdy, pokud nejsme v plné moci, by hlavní města byla obalena míněním venkovského lidu, neboli většiny, podstrčené našimi agenty. Potřebujeme, by hlavní mě – sta v psychologický okamžik nemohla posuzovati hotového fakta již proto, že tentýž jest vysloven míněním venkovské většiny. S nastoupením doby nového režimu, jako přechodného pro naše ovládnutí, nesmíme dopustit odhalování tiskem veřejné bezčestnosti; nutno vytvořit dojem, že nový režim natolik všechny u-spokojuje, takže vymizela i zločinnost… Případy projevení zločinů musí zůstati známy jen jejich obětem a nahodilým svědkům – nikoli více.
Protokol č. 13.
Nedostatek chleba vezdejšího. – Politické otázky. – Průmyslové otázky. – Zábavy. – Národní domy. „Jediná pravda“. – Veliké problémy.
Nedostatek chleba vezdejšího donucuje Goje mlčeti a býti našimi pokornými sluhy. Přijatí agenti z jejich rad do našeho. tisku, budou posuzovati po příkazu našem to, co nehodí se nám přímo vydávati v našich oficielních dokumentech. Mezitím v době rozčilení, vyzvaného kritikou, provedeme žádoucí nám zařízení a předneseme je veřejnosti jako hotovou událost. Nikdo nesmí požadovati odvolání jedenkráte rozhodnutého zřízení, tím více, že toto bude přibarveno jako zlepšení… K tomu tisk odvrátí pozornost na nové otázky, poněvadž naučili jsme lid hledati stále novosti.
Na posouzení těchto nových otázek vrhnou se ti, z bezhlavých řidičů osudu lidu, kteří nejsou stopochopiti, že v otázkách, které posuzují, sami nic nerozumí. Projednávání politických otázek nepřísluší nikomu jinému, než těm, kdo haší politiku vytýčili a ji vedli od mnoha staletí. Ze všeho řečeného vidíte, že domáhajíce se mínění davu, usnadňujeme běh našeho mechanismu, i můž2te pozorovati, že nehledáme souhlasu s našim konáním, nýbrž pouze se slovy, které pronášíme v té neb oné otázce. Hlásáme vždy veřejně, že ve všech svých krocích jsme vedeni nadějí a přesvědčením, že sloužíme všeobecnému blahu. Abychom odvrátili obzvláště neklidné hlavy od zabývání se politickými otázkami, vytyčujeme nyní nové problémy, které zdánlivě souvisí s blahem lidu – problémy hospodářské. Na tomto závodišti ať se vztekají! Masy souhlasí s nečinností i odpočinkem od tak zvané politické působnosti, které jsme je rovněž přiučili, abychom mohli s jejich pomocí vésti zápas s gojskými vládami s podmínkou nových úkolů, ve kterých ukazujeme, jakoby totožný politický směr. Abychom jim zabránili v jasném domýšlení se něčeho až do konce, svedeme jejich pozornost na zábavy, hry, vášně a na národní domy… Brzy budeme tiskem vypisovat konkursy na závodění v umění i sportu všeho druhu. Tyto zájmy odvrátí jejich ducha úplně od otázek, o něž bychom s nimi museli jinak bojovati. Tím, že si lidé stále více a více odvykají samostatnému myšlení, obrátí se na naši stranu, protože jenom my sami ukážeme jim nové myšlenkové směry – ovšem pomocí osob, jichž spojení s námi ani nepoznají.
Role liberálních snílků bude ihned dohrána, až bude jednou naše vláda u vesla. Do té doby prokáží nám dobré služby. Až do té doby budeme říditi i nadále jejich myšlenky na vymýšlení a uskutečnění nových fantastických a tak zvaně pokrokových teorií. Jistě se nám podařilo v nejvyšší míře rozvrátiti, nic netušící hlavy Gojů, slovem „pokrok“, neboť není mezi nimi hlavy, která by viděla, že pod tímto slovem skrývá se odchod od skutečné pravdy ve všech případech, které se netýkají materielních vynálezů, protože pravda jest pouze jediná, a u ní pokroku nemůže býti. Pokrok je lživá idea, sloužící k zatmění pravdy, by tuto nikdo neznal, vyjímaje nás – božích vyvolenců i ochránců této pravdy.
Po našem ovládnutí budou naši řečnici vykládati lidu o velikých problémech, které rozčilovaly lid proto, by nakonec přivedly jej k naší blahé moci. Kdo bude pak podezřívati, že tyto všechny problémy jsme podstrčili dle politického plánu, který nikdo nerozluštil během’ mnoha věků?!…
Protokol čís. 14.
Náboženství budoucnosti. – Budoucí nevolnictví. – Nedostupnost poznání tajemství budoucího náboženství. Oplzlost a budoucnost slova tisku.
Až staneme se vládci, nebudeme trpěti jiného náboženství mimo své, hlásající jednoho boha, s nímž jest spojen náš osud vyvoleného národa a jímž stal se náš osud totožným s osudem světa. Proto musíme zbořiti všechna náboženství. Vynoří-li se časem atheismus, pak jako přechod nebude rušiti našich cílů a poslouží příkladem pro ta pokolení, která budou slyšeti naše kázání o náboženství Mojžíše, přivedoucího svým vytrvalým a promyšleným systémem k pokoření nám všechny národy. V tom podškrtneme mystickou pravdu, ve které řekneme – zakládá se všechna její vy-chovatelská síla… Při každé příležitosti budeme uveřejňovati články, ve kterých budeme srovnávat naši blahou vládu, s vládami minulými.
Dobrodiní pokoje, třebaže vynuceného věky nepokojů, poslouží k novému reliéfu řečeného blaha. Chyby gojských administrací budeme znázorňovati jen v černých barvách. Zasejeme k nim takový odpor, že národy dají přednost pokoji a míru v novém nevolnictví před právy slovutné svobody, tolik mučící i vyčerpávající samotné prameny lidské existence, které vykořisťovány byly davem pobudů, neznajících, co tvoří… Bezvýznamné přeměny vlád, ku kterým jsme ponoukali Goje, když jsme podkopávali jejich státní zařízení, tak omrzí v tu dobu všechny národy, že si dají přednost trpěti od nás všechno, jen aby nebylo potřebí znovu prožívat přežité rozčilení a nehody. Budeme zvláště zdůrazňovat historické chyby vlád Gojů, tolik věků trýznící lidstvo, nedostatkem uvážení ve všem, co se týká skutečného blaha lidu v honbě za fantastickými projekty sociálního blaha, nepozorujíce, že tyto projekty ještě více horšily stav všeobecných vztahů, na kterých je založen život lidský… Všechna síla našich principů a nařízení bude se opírati na výklad a význačnost jejich, jako oslňující kontrast oproti starým rozloženým pořádkům společenského řádu. Filosofové naši budou kritisovat všechny nedostatky náboženství Gojů, ale nikdo nebude kritisovati náboženství naše z jeho pravého hlediska, protože jej nikdo do základů nepozná – mimo nás, – kteří nikdy nesmíme toto tajemství prozraditi.
V zemích, které se nazývají kulturními, zřídili jsme šílenou, špinavou a odpornou literaturu. Ještě nějaký čas po vstoupení našem k vládě budeme povzbuzovati k její existenci, by ještě více vy-rýsoval se rozdíl řečí a programu, které rozlehnou se z výšin našich.. Naši moudří lidé, vychovaní pro správu Gojů, budou sestavovat řeči, projekty, zápisy a články, kterými budeme ovlivňovat hlavy a usměrňovat tyto k naznačeným námi pojmům a věděním.
Protokol čís. 15.
Jednodenní světový převrat. – Popravy. – Budoucí osud Masonů-Gojů. – Mystika vlády. – Rozmnožení Masonských lóží. – Ústřední správa mudrců. – Provokace. – Masonstvo jako vůdce všech tajných spolků. – Význam veřejného úspěchu. – Kolektivismus. – Oběti. – Popravy Masonů. – Pád prestiže zá-koňů a vlády. – Vyvolenost. – Krátké a jasné zákony budoucího království. – Poslušnost představeným. – Prostředky proti zneužití úřední moci. – Surovost trestů. – Ohraničené služební stáří soudců. – Liberalismus soudců a vlády. – Světové peníze. – Absolutismus Masonstva. – Kasační právo. – Patriarchální „způsob“ vlády budoucího vládce. – Zbožnění vládce. – Právo silnějšího, jako jediné právo. Král israelský – patriarcha světa.
V době, kdy konečně vstoupíme na trůn pomocí státních převratů, připravených k jednomu dni, po konečném přiznání nezpůsobilosti všech existujících vlád, postaráme se, aby spiknutí proti nám více nebylo. Proto nemilosrdně popravíme všechny, kdož uvítají naše vstoupení na trůn se zbraní v ruce. – (Čtenáři, pohleď na Rusko a miliony popravených a popravovaných nejlepších lidí do dnešního dne a zamysli se. Pozn. překlad.)
Každé nové založení jakéhokoliv tajného spolku bude rovněž trestáno smrtí. Ty však, které nyní existují, jsou nám známy, nám sloužily a slouží, budou rozpuštěny a rozptýleny z Evropy. ‚ Tak rozhodneme s těmi Goji z Masonů, kteří příliš mnoho znají; ti. však, kteří obdrží milost, budou ve stálém strachu před vysláním. Vydáme zákon, na základě kterého všichni členové tajných spolků podléhají vyhnanství z Evropy, jako centru naší vládní moci. Rozhodnutí naší vlády budou konečná a proti nim nebude odvolání.
V Gojské společnosti, ve které jsme zaseli tak hluboké kořeny nesouladu a protestantismu, možno zavésti pořádek pouze bezohlednými prostředky, dokazujícími nepřemožitelnou moc. Není potřebí pohlížeti na padající oběti, přinášené pro budoucí blaho. V docílení blaha, třeba cestou krvavých obětí, je skryta povinnost každé vlády, která se-znává, že ne pouze v privilegii, ale i v povinnosti je obsažena její existence. Hlavní věc pro neohroženost vlády jest upevnění aureolu mocnosti a tento dociluje se pouze velikostí a pevností vlády, která chovala by příznaky nedotknutelnosli z mystických příčin – boží vyvolenosti. Takovou vládou do poslední doby bylo ruské samoděržaví – jediný v celém světě, náš nebezpečný nepřítel, nepočítáme-li papežství. Vzpomeňte příklad, jak krvi zalitá Itálie nedotknula se vlasu na hlavě Silli, který tuto krev proléval. Silla byl zbožňován pro svojí moc v očích lidu, jím drásaného a jeho mužný návrat do Itálie dělal jej nedotknutelným… Lid nedotýká se toho, kdo jej hypnotisuje svou chrabrostí a duševní sílou.
Zatím do uchvácení moci utvoříme a rozmnožíme Frak-Masonské lóže ve všech zemích světa., do nichž přivábíme všechny mohoucí i existující významné činitele, proto, že v těchto ložích bude hlavní informační místo a vlivné prostředky. Všechny tyto lóže soustředíme pod jednu, pouze nám známou a všem ostatním nezvěstnou správu, která sestává z našich mudrců. Lóže budou míti své zástupce, kryjící svou osobou řečenou správu Masonstva, kteří budou udávati program a heslo. V těchto lóžích zavážeme uzel všech revolučních a liberálních elementů. Složení jejich bude ze všech tříd společenských. Nejtajnější politické úmysly budou nám známy a pod naším vedením v první den jejich vzniku. Mezi členy těchto lóží budou skoro všichni agenti mezinárodní i národní policie, proto, že její služby pro nás jsou v tom smyslu neocenitelný, že tato může nejen podle svého vypořádati se s nepokornými lidmi, ale i přikrývati naše skutky a vytvářiti původ k nespokojenosti atd.
Do tajných spolků vstupují obyčejně aféristé, šplhavci a vůbec lidé z největší části lehkomyslní, se kterými snadno bude pracovati a říditi mechanismus projektovaného námi stroje… Jestli tento svět se zvlní, bude znamenati, že jsme potřebovali jej zvlnit, bychom porušili přespřílišnou jeho solidaritu. Jestli uprostřed něho vznikne spiknutí, tedy hlavou jeho nebude nikdo jiný, než jeden z nejvěrnějších našich druhů. Přirozeně, že nikdo jiný a pouze my budeme řídit Masonskou akci, neboť víme, kam jdeme, známe každý konečný cíl každého skutku, Goji však neznají ničeho, ba ani bezprostředního výsledku; oni obyčejně spokojí se s minutným výpočtem uspokojení své ješitnosti ve vyplnění úmyslu, nepozorujíce, že i vlastní úmysl nepřináleží jejich iniciativě, nýbrž našemu namíření na mysli jejich …
Gojové přichází do loží ze zvědavosti aneb v naději, že jimi protlačí se k veřejnému koláči a někteří proto, by měli možnost pronésti své nesplnitelné a nesmyslné přeludy; oni prahnou po úspěchu a potlesku, na který jsme velice štědří. Prozatím dáváme jim tento úspěch, abychom využili vrozené tím obelstění, se kterým lidé nepozorovaně chápou našeptávání, neostříhajíce se jej s plným přesvědčením, že jejich neomylnost, vydávajíce svoje myšlenky, cizí víře přijmouti nemůže … Nepředstavíte si, jak nejrozumější Goje možno dovésti do bezděčné naivnosti při podmínce obelstění, i jak lehce odstraší se nejmenším nezdarem, třeba zkrácením potlesku, nebo jak lehké je donutiti je k otrocké poslušnosti pro obnovení úspěchu… Jak mnoho naši lidé pohrdají úspěchem pro vyplnění svých plánů, tak Goji jsou ochotni obětovati jakékoliv plány, pro docílení úspěchu. Tato psychologie značně ulehčuje nám úlohu v řízení jejich směru. Tito tygři na pohled, mají ovčí duše a v jejich hlavách je průvan. Posadili jsme je na koníčka přeludu o pohlcení lidské individuálnosti symbolickou jednotkou kolektivismu…
Oni neprohlédli a neprohlédnou tuto myšlenku, že tento koníček je zjevné porušení nejhlavnějšího zákona přírody, tvořící od začátku stvoření světa jednotku, různící se od druhých, výslovně k vůli individuálnosti___ Mohli-li jsme dovésti je k takové šílené zaslepenosti, nedokazuje-li to s porazitelnou jasností, do jakého stupně rozum Gojů je lidský nedorozvinutý v porovnání s rozumem naším?! Toto hlavně ručí nám za náš úspěch.
Jak byli bystrozrací naši starodávní mudrci, když mluvili, že pro dostižení vážného cíle nelze zastavovati se před prostředky a počítati číslo obětí, přinášených pro tyto cíle… Nepočítali jsme oběti plemene skotu-Gojů, třebaže obětovali jsme mnohé ze svých, začež již nyní dali jsme jim na zemi takový stav, o kterém nemohli ani blouzniti. Poměrně neveliké naše oběti zachránily náš národ od záhuby.
Smrt je nevyhnutelný konec každého člověka. Lépe tento konec přiblížiti k těm4 kdo překáží naší snaze, než k nám i našim lidem, tvůrcům této snahy. My usmrcujeme Masony tak, že nikdo kromě bratrů, o tom nemá podezření, nevyjímaje ani oběti usmrcení; všichni umírají, když je toho potřebí, jakoby od normálního onemocnění… Znajíce toto, ani bratři z naší strany nesmí protestovati. Těmito prostředky jsme vyrvali ze středu Masonstva samý kořen protestu proti našim příkazům. Kazíce Gojům liberalismus, v tu dobu držíme svůj národ a naše agenty v bezpodmínečné poslušnosti.
Následkem našeho vlivu, plnění Gojských zákonů, zmenšilo se na nejnižší míru. Prestiž zákonů je podkopána liberálními výklady, zavedenými ná-! mi do této sféry. Ve vážnějších politických i principiálních záležitostech a otázkách, soudy rozhodují tak, jak my jim předpisujeme, vidouce záležitosti v takovém zabarvení, do jakého halíme je pro Gojskou administraci podstrčenými osobami, se kterými nic společného zdánlivě nemáme – míněním tisku, nebo druhými cestami… I senátoři a vyšší administrace slepě přijímají naše rady. Čistě zvířecí rozum Gojů není způsobilý k analyse pozorování a tím i předvádění toho, k čemu může kloniti se výklad té neb oné otázky.
V tomto rozdílu způsobilosti myšlení, mezi Goji a námi, je možno jasně zřítí, pečeť vyvolenosti a lidskosti, oproti instiktivnímu zvířecímu rozumu Gojů. Oni vidí, ale nepředvídají a nevynalézají, leda jen věci materielní. Z toho je jasné, že sama příroda předurčila nás říditi a vládnouti světem. Až přijde doba naší zjevné vlády, projevení jejího dobrodiní, předěláme všechny zákoníky; naše’ zákony budou krátké, jasné a nezvratné, bez jakýchkoliv výkladů, takže tyto bude každý s to znáti.
Hlavní črta, která bude v nich provedena, bude poslušnost k představeným, která bude přivedena na nejvyšší stupeň. Pak zmizí všechna zneužití následkem zodpovědnosti všech., do posledního člověka, před nejvyšší vládní mocí. Zneužití úřední moci, stojící níže poslední instance, bude tak bezohledně trestáno, že zmizí’ u každého chuť experimentovati své síly. Budeme nezvratně přihlížeti za každým skutkem administrace, od které závisí běh státního stroje, neboť rozvrat v něm zplozuje rozvrat všude; ani jeden případ nezákonnosti neb zneužití moci nezůstane bez příkladného trestu.
Skrývání, solidární rozpuštěnost mezi zaměstnanci administrace – zmizí ihned po prvém příkladu surového trestu. Aureol naší vlády vyžaduje cíle dostihujícího surového trestu za nejmenší přestupek osobní kořisti, její nejvyšší prestiže. Potrestaný, třeba i ne dle své viny, bude jakoby vojákem, padajícím na administrativním poli ve prospěch vlády, principu a zákona, které nedopouští vybočení z veřejné cesty na cestu osobní, počínaje řidiči veřejného pořádku. Na příklad: naši soudci budou znáti, že chtějíce se chlubiti hloupým milosrdenstvím, oni porušují zákon pravomoci, který je zřízen pro příkladné ponaučení lidu, trestem za přestupky a nikoli pro výstavu duševních jakostí soudce… Tyto jakosti je vhodno dokazovati v soukromém životě a nikoli na poli veřejnosti, které představuje vychovávací základ lidského života. Náš soudcovský personál bude sloužiti do padesáti let svého stáří, protože: 1. starci úporně drží se předsevzatých mínění, jsou méně způsobilí povinovati se novým nařízením; 2. tím získáme možnost lehké hybnosti přemístění a poddajnosti našemu tlaku; kdo bude chtíti udržeti se na svém místě, bude nucen slepě se podřizovati a místo sobě zasloužiti. Všeobecně naši soudci budou vybíráni ze středu těch, kdo budou tvrdě znát, že jejich úloha je s použitím zákonů trestati a nikoli blouzniti a projevech liberalismu na účet státního vychovávacího plánu, jak si nyní představují Goji…
Přesazovací způsob poslouží ještě k podkopání kolektivní solidárnosti spolupracovníků a přiváže je tak k zájmům vlády, od které bude záviset jejich osud. Mladé pokolení soudců bude vychováno v názorech nedopustitelnosti takových zneužití, které mohly by porušit zavedený pořádek vztahů našich občanů mezi sebou. Nyní Gojští soudci, tvoříce různá změkčení přestupkům, nemají správné představy o svém určení proto, že nynější vlády při jmenování soudců na svá místa, nestarají se vnutiti jim cit povinnosti a znalost jích záležitostí, které se ód nich vyžadují. Jako zvířata pouští svá mláďata na lov, tak také Goji dávaji svým lidem výnosná místa, neujasňujíce jim, na co jsou tato utvořena. Tím jejich správy rozrušují si vlastníma rukama, skutky vlastní administrace. Načerpáme na příkladu výsledků těchto činů ještě jednu výstrahu pro svoji správu. Vymýtíme liberalismus ze všech nejvážnějších strategických míst našeho vedení, na kterém závisí výchova lidu pro náš společenský řád. Na tato místa budou naznačováni pouze ti, kdož budou vychováni námi pro administrativní správu.
Na výtku, že přeložení do výslužby starých zaměstnanců přijde státu draho, řeknu: 1. bude jim opatřeno soukromé zaměstnání v náhradu za ztracené místo; 2. upozorňuji, že v našich rukou budou soustředěny všechny světové peníze, pročež není potřebí naší vládě se báti drahoty.
Náš absolutismus bude ve všem důsledným a proto v každém svém rozhodnutí naše vů! e bude vážena a bezpodmínečně vyplňována; bude ignorovati jakýkoliv protest i nespokojenost, vymítí každé jejich projevení skutkem, tresty příkladného významu.
Zrušíme kasační právo, které přejde ve výhradní naší disposici – vládnoucího, neboť nesmíme dopustiti, byť jenom myšlenky u lidu, že mohlo být nesprávně provedeno rozhodnutí námi jmenovaných soudců. Jestliže by se něco podobného uskutečnilo, sami zrušíme rozhodnutí a soudce pro výstrahu potrestáme za nezpůsobilost k své povinnosti takovým způsobem, že takové případy se více nebudou opakovati… Opakuji, že budeme znáti každý krok naší administrace, na kterou nutno dohlížeti, by lid byl s námi spokojen, neboť má právo žádati od pořádné vlády, pořádného stoupence.
Naše vláda bude míti vzezření patriarchální otcovské ochrany našeho vládce. Národ náš i občané uvidí v jeho osobě otce, starajícího se o každou potřebu, každý skutek, o vzájemný dobrý poměr lidu mezi sebou, jakož k vládci.
Tehdy oni proniknou se myšlenkou, že není možno obejíti se bez tohoto opatrovnictví a vůdcovství, chtějí-li žít v pokoji a míru, až přiznají samovládu našeho vládce s úctou, blízkou k zbožňováni, zvláště až se přesvědčí, že naši stoupenci nezaměňují jej svou mocí, nýbrž slepě vyplňují jeho rozkazy. Vždyť národy, v poměru k tajemstvím naší politiky, jsou věčně neplnoleté děti, právě tak, jako jejich vlády …
Jak vidíte, já vykládám náš despotismus na právu a povinnosti; právo vynucovati plnění povinností, jest přímá povinnost vlády, která jest otcem pro svoje příslušníky. Tato má právo silnějšího proto, by používala jej k dobrému směru v lidu, k výslovně přírodnímu zařízení – poslušnosti. Všechno na světě nachází se v poslušnosti, jestliže ne u lidí, tedy u okolností, neb svého charakteru, v každém případě však u silnějšího. Tedy buďme raději těmi silnějšími pro blaho. Jsme povinni bez rozmyšlení obětovati jednotlivé osoby, rušitelé ustanoveného pořádku, neboť ve výstražném trestání zla, leží veliká výchovná úloha. Až israelský král položí na svou svatou hlavu korunu, přednesenou mu Evropou, stane se patriarchou světa. Nutné oběti přinesené následkem účelnosti, nikdy nedocílí čísla obětí, přinesených během věků mánií vznešenosti – závoděním Gojských vlád. Náš král bude se nacházeti ve stálém obcování s lidem, mluvíc jemu z tribun řeči, které pověst lidská týž den roznese po celém světě.
Protokol čís. 16.
Zneškodnění universit. – Výměna klasiky. – Výchova a povolání. – Reklamamoci vládce, ve školách Zrušení sou – kromého vyučování. – Nové teorie. – Nezávislost mysli. – Názorné vyučování.
K docílení zničení všech kolektivních sil mimo naše, zneškodníme prvý stupeň kolektivismu – university, převychovavše je v novém směru. Představení a profesoři budou připravováni pro svůj úkol podrobnými tajnými programy působení, od kterých oni bez trestu neodstoupí ani na vlas. Budou naznačováni se zvláštní opatrností a nacházeti se v plné závislosti od vlády. My vymýtíme z přednášek státní právo, jakož i všechno, co týká se politických otázek. Tyto předměty budou přednášeny několika desítkám lidí, vybraným po zvláštních způsobilostech z řad zasvěcených. University nemají propouštěti ze svých stěn holobrádky, upravující konstituční plány, jako komedii neb tragedii, zajímajíce se otázkami poli-tiky, ve kterých ani jejich otcové nikdy ničeho nerozuměli. Špatně upravené seznámení velkého počtu osob s otázkami politiky, vychovává utopisty a špatně poslušné občany, jak můžete vidět z příkladu všeobecného vychování Gojů v tomto směru. My jsme potřebovali zavedení do výchovy všech těchto začátků, které tak skvěle podlomily jejich zařízení. Jakmile budeme sami u vládní moci, vymýtíme všechny znepokojující předměty výchovy a uděláme z mládeže poslušné děti představených, milujících vedoucího jako oporu a naději na pokoj a mír.
Klasiku, jakož i každé vyučování starých dějin, ve kterých je více špatných než dobrých příkladů, zaměníme vyučováním programu budoucnosti. Vyškrtneme z paměti lidu všechna fakta minulých věků, kterých si nepřejem, ponechajíce z nich pouze ta, která vyrýsují všechny? chyby Gojských společenských řádů. Vyučování o praktickém životě, ustanovených zařízeních, vzájemných vztazích člověka k člověku, a vyvarování se špatných sobeckých příkladů, které sejí nákazu zla a jiné podobné otázky výchovného charakteru, budou stát v prvních řadách vyučovacího řádu, sestaveného dle zvláštního plánu pro každé povolání, v žádném případě nespojujíce vyučování. Takové zřízení má svoji zvláštní vážnost.
Každé veřejné povolání musí být vychováno v přísném rozdělení a souhlasu s určením a prací. Nahodilí geniové vždy uměli a dovedou proklouznouti v druhé stavy, avšak pro tento řídký případ, propouštěti do druhých řad lidi bez nadání, odnímaje místa od přítomných v těchto řadách po vrozenosti a povolání, je úplné šílenství. Víte, čím skončilo se toto u Gojů, kteří dopustili tento křiklavý nesmysl.
Aby vládnoucí pevně zasedl v srdcích a hlavách svých občanů, nutno v době jeho působení přednášeti všemu lidu ve školách a na veřejných místech o jeho významu a skutcích, i o všech jeho blahých záměrech.Zrušíme každé soukromé vyučování. Mládež bude míti právo spolu s rodiči shromažďovati se ve vzdělávacích ústavech – jako v klubech –; po dobu těchto shromáždění ve svátky, učitelé budou přednášeti zdánlivě svobodné předměty o otázkách lidské vzájemnosti, zákonech příkladů, represlích, rodících se z pod seznatelných vztahů a na konec o filosofii a nových teoriích, ještě světu neznámých. Tyto teorie, povzneseme na dogma víry, jako přechodný stupeň k víre naší. Po ukončení programu naší nynější a budoucí činnosti, přečtu Vám zásady těchto teorii.
Znajíce ze zkušenosti mnoha věků, že lidé žijí a řídí se ideami, a tyto idee pohlcují se lidmi pouze pomocí výchovy udělované se stejným výsledkem všem věkům, rozdílnými ovšem způsoby, my pohltíme a konfiskujeme ve svůj prospěch poslední paprsky nezávislosti mysli, kterou již dávno řídíme, k potřebným nám předmětům a ideím. Systém osedlání mysli již působí v tak zvaném systému názorného vyučování, majícího převrátit Goje v nemyslící poslušná zvířata, očekávající příkladů, by mohli tyto uvážiti … Ve Francii, jeden z nejlepších našich agentů, Buržua vyhlásil již systém názorné výchovy.
Protokol čís. 17.
Právnictví. – Vliv kněží Gojů. – Svoboda svědomí. – Papežský dvůr. – Král židovský jako patriarcha – papež. – Způsoby boje s existujícím náboženstvím. – Cloha současného tisku. – Organišace policie. – Dobrovolná policie. – Špionáž po příkladu špionáže „Kahaly“. – Zneužití moci.
Právnictví vychovává lidi chladné, kruté, úporné, bezprincipní, stavící se ve všech případech na lhostejnou, čistě legální půdu. Právníci naučili se soustřeďovati všechno k zisku obhajoby a nikoliv k sociálnímu blahu a jeho výsledkům. Oni obyčejně neodkazují se od žádného zastoupení, starajíce se docíliti osvobození za každou; cenu a vyhledávají záminky v každé nejasnosti právního vyjádření; tím oni demoralisují soud. Proto postavíme tento stav do úzkého rámce, uzavírajícího je do sféry vykonávajících úředníků. Právníci, rovněž i soudci, budou zbaveni práva styku se soudícími se; vyšetřujíce dle zpráv a dokumentů soudů od kterých je budou dostávati, budou obhajovati své klienty dle– výslechu a před soudem vyšetřenými fakty. Budou dostávati honorář, bez ohledu na jakost obhajoby. Tím budou oni prostými zpravodaji ve prospěch soudnictví a převahu prokurátora, který bude zpravodajem ve prospěch obvinění, což zkrátí soudní správu. Tímto způsobem ustanoví se čestná, nestranná obhajoba, vedená nikoli ze zisku, nýbrž na základě přesvědčení. Toto zřízení, mezi jiným odstraní praktikující se nyní způsob korupce kolegů a jejich dohody dát výhru soudní pře tomu, kdo platí …Staráme se již ode dávna o to, aby kněžstva Gojů – které by nám jinak mohlo býti v cestě – upadlo do špatné pověsti, čímž znemožníme jeho poslání. Jeho vliv na lid mizí den ode dne.
Všude se hlásá svoboda svědomí. Podle toho jest jen otázkou času, kdy nastane zhroucení se křesťanského náboženství. S jinými náboženstvími budeme snáze hotovi, ale pojednání o této otázce není ještě zralé pro výrok. Postavíme kněžstvo i náboženství do tak úzkých hranic, že jejich vliv bude protichůdný jejich bývalému hnutí náboženskému.
Až přijde doba zničiti úplně papežský dvůr, tu prst neviditelné ruky ukáže lidu směrem k tomuto dvoru. Jakmile lid vrhne se k němu, vystoupíme zdánlivě co jeho obhájci, bychom nedopustili nadměrného krveprolití. Tímto manévrem prodereme se do samých hlubin papežského dvora a nevyjdeme odtud dříve, pokud nepod-hlodáme všechnu moc tohoto místa.
Král židovský bude pravý papež světa, patriarchou mezinárodní víry.
Zatím převychováme mládež v nových přechodných náboženstvích a posléze i v našem. Otevřeně se nebudeme dotýkati existující víry, povedeme však boj kritikou, vyzývající rozkol.
Náš tisk bude provádět ostrou kritiku státních i náboženských záležitostí, jakož i neschopnosti Gojů. Užije při tom opovržlivých výrazů, hraničí – cích na urážku – což jest uměním, s nímž jest naše geniální rasa dobře obeznámena.
Naše říše bude apologií bůžka „Višnu“, ve kterém nachází se zosobnění jeho – v našich stech rukou na péru sociálního stroje. Budeme vidět bez pomoci oficielní policie, která v té formě jejích práv, kterou jsme vypracovali pro Goje, překáží jejich vládám viděti. Při pomoci našeho programu třetina našeho lidu bude pozorovati ostatní z povinnosti, nebo-Ji z principu dobrovolné státní služby. Pak nebude hanbou býti vyzvědačem, nebo zpravodajem, nýbrž chvalitebností, ač bezdůvodné zprávy budou se krutě trestati, by nerozmnožilo se zneužití tímto právem. Naši agenti budou, jak z nižší, tak i z vyšší společnosti, z prostředí veselící se administrativní třídy, nakladatelé, typografové, knihkupci, obchodní příručí, dělníci, kočové, sluhové atd. Tato bezprávná, nesplnomocněná na nějaké svépráví, tedy bezmocná policie, bude pouze svědčiti a informovati, neboť kontrola jejích informací a zatýkání bude závislá na zodpovědné organisaci kontrolorů policejních záležitostí. Zatýkání bude provádět četnický sbor a městská policie. Neohlášení slyšených a viděných věcí v otázkách politiky, bude odpovědno jako ukrývání, bude-li dokázáno, že sám nehlásící je osobně nevinnen.
Podobně jako naši bratří nyní pod vlastní zodpovědností jsou povinni ohlašovat „Kabale“ své odpadlíky, neb jakékoliv zpozorované protivenství“Kabalu“, tak také v naší světové říši, bude povinností všeho našeho lidu, zachovávati v tomto smyslu povinnost státní služby. Taková organisace vyrve s kořenem zneužívání úřední moci, silou, korupcí a všechno to, co jsme zavedli naší radou a teoriemi nadlidských práv do zvyků gojů … Jak že jinače bylo by možno dociliti rozmnožení příčin k nepořádkům mezi jejich Gojskou administrací, když ne těmito cestami? … Mezi těmito cestami – jedna z nejvážnějších – jsou agenti veřejného pořádku, mající možnost ve své bořící působnosti projevovati a rozvíjeti své špatné sklony – svépráví, svémocnost a v první řadě úplatkářství.
Protokol čís. 18.
Bezpečnostní prostředky. – Pozorování mezi spik-lenci. – Zjevná ochrana – záhuba vlády. – Ochrana krále židovského. – Mystická prestiž vlády. – Zatýkání po prvním podezření.
Až bude nutno sesíliti přísné prostředky ochrany, nejstrašnější to jed pro prestiž vládní moci, provedeme simulaci nepořádků neb projevení nespokojenosti pomocí dobrých řečníků. K ním připojí se spohicítící a toto dá nám původ k prohlídkám a dohledu při pomoci našich sluhů ze středu gojské policie. Proto, že většina spiklenců pracuje z lásky k umění a možnosti k mluvení, nebudeme je předčasně znepokojovati a pouze vetřeme do jejich prostředí pozorovací elementy … Nutno sobě uvědomit, že prestiž vlády se zmenšuje, jestliže tato odhaluje častá spiknutí proti, sobě; v tom skrývá se část přiznání malomocnosti, neb co jest ještě horšího, nepravosti. Je Vám známo, že rozbili jsme prestiž vládnoucích Gojů častými úklady na jejich život prostřednictvím svých agentů, slepých ovcí našeho stáda, které je snadno několika liberálními frázemi pohnouti k zločinu, jen když tyto mají politické zabarvení. Donutíme vládce, přiznat svoji malomocnost otevřeným ohlášením prostředků své ochrany, čímž zničíme prestiž jejich.
Náš vládce bude ochraňován pouze nepozorovatelnou stráží, protože nedopustíme ani vzniku myšlénky, že by mohlo proti němu vzniknouti takové vzbouření, se kterým nebyl by s to zápasiti, i je proto vynucen se schovávati. Jestli že bychom dopustili tuto myšlenku, jak činí i činili Gojové, tedy tím bychom podepsali rozsudek, jestli ne vládci, tedy jeho dynastii v nedaleké budoucnosti. Pod přísně dodržovaným zevnějškem, náš vládce bude používati svoji moc pouze na prospěch lidu, nikoli však pro svoji, aneb dynastickou výhodu. Proto s dodržováním tohoto „dekorum“ jeho moc bude vážená a ochraňována lidmi, zbožňujícími jej s vědomím, že s ním spojen je blahobyt každého občana státu, neboť od něho bude odvislý veškerý pořádek veřejnýchzařízení … Ochraňovat krále veřejně, znamená, přiznávat nedostatky organisace jeho moci. Náš vládce bude vždy mezi lidem obklopen davem zdánlivé zvědavých mužů i žen, jež budou tvořit první řady okolo něho na pohled nahodilé, které budou zdržovat řady ostatních, jakoby z úcty k pořádku. Toto bude příkladem zdrženlivosti i pro druhé. Jestliže mezi ledem najde se prosebník, starající se předat svoji žádost, tu první řady musí přijati tuto žádost a před zraky prosebníka předat ji vládci, by všichni znali, že podávané žádosti jsou doručovány, nebo-li, že existuje kontrola samého vládce. Aureol vlády vyžaduje pro svoji existenci, by lid mohl říci: „Kdyby věděl o tom král“, neb: „Král o tom zví“. Se zavedením oficielní ochrany, mizí mystická prestiž vlády. Každý, kdo má jistou smělost, cítí se pánem nad ní, vzbouřenec uznává svou sílu a při vhodné příležitosti vyhledává okamžik ukládu proti vládě … Pro Goje jsme kázali opačné, a proto můžeme viděti příklad, kam je dovedli prostředky jejich zjevné ochrany! …
U nás provinilci budou zatýkáni po prvém důvodném podezření; nelze přece ze strachu možné mýlky dovoliti možnost útěku podezřelých v politickém přestupku aneb zločinu, ve kterém budeme skutečně bezohlední. Je-li možno dovoliti s některou těžkostí prozkoumání podnětů k prostým zločinům, nemůže býti omluvy těch osob, které zaměstnávají se otázkami, kterým nikdo kromě vlády nerozumí … Vždyť i mnohé vlády, nerozumí skutečné politice.
Protokol čis. 19.
Právo doručení žádostí a projektů. – Vzbouření. – Souzení politických přestupků. – Reklama politickýchpřestupků.
Poněvadž nedopustíme samostatného zaměstnání v politice, budeme proto povzbuzovati všemožné petice a žádosti s návrhy různých projektů na zlepšení národního života, ku nahlédnutí vládě; toto nám osvětlí nedostatky aneb fantasie nám podřizeného lidu, na které budeme odpovídati, buď vyplněním, aneb rozumným vyvrácením, které dokázalo by krátkozrakost nesprávně přemýšlejícího projektanta.
Toto není nic jiného, než štěkot mopslíka na slona. Pro vládu dobře organisovanou, ne z policejního, nýbrž z veřejného hlediska, mopslík štěká na slona, neznaje významu jeho a síly. Je radno pouze na dobrém příkladě ukázat význam jednoho i druhého a mopslíci přestanou štěkat, kroutíce chvostem, jakmile uvidí slona. Abychom sejmuli prestiž zmužilosti s politického přestupku, posadíme jej na lavici obžalovaných do řady s krádeží, vraždou a každým protivným a špinavým zločinem. Tehdy veřejné míněni slije ve své představě tento druh přestupku s ostudou každého jiného druhu a označí jej stejným opovržením.
Starali jsme se a doufám dostihli toho, že Goji nevystihli toho způsobu boje se vzbouřením. Proto prostřednictvím tisku a řečí, křivě, v mazaně sestavených učebnicích historie reklamovali jsme mučednictví, jako by přijmuté vzbouřenci pro sebe za ideu všeobecného blaha. Tato reklama zvětšila kontingent liberálů a postavila tisíce Gojů do řad našeho živého inventáře.
Protokol čís. 20.
Finanční program. – Progresivní daň. – Známkový progresivní výběr. – Fondová pokladna. – Procentní cenné papíry a váznutí peněžního oběhu. – Vyúčtování. – Zrušení representace. – Váznutí kapitálu. – Vydávání peněz do oběhu. – Zlaté peníze. – Peníze v ceně dělnické síly. – Rozpočet. – Státní dluhy. – Jednoprocentní série. – Průmyslové papíry. – Vládci Gojů – dočasníci, masonští agenti.
Dnes dotkneme se finančního programu, který jsem odložil na konec své zprávy, jakožto nejtěžší, konečný a rozhodný bod našich plánů. Přistupuje k němu, připomínám, co mluvil jsem dříve pouhou zmínkou, že výsledek našich činů je rozhodnut otázkou číslic. V době našeho ovládnutí, samovláda naše bude se vyhýbati z principu sebeochrany, citelně zatěžovati lidové masy daněmi, nezapomínaje své úlohy otce a ochránce. Poněvadž však organisace státní je drahá, je přece nutno dostávati pro tuto potřebné finanční prostředky. Proto je potřebí vypracovati zvláště pečlivě otázku rovnováhy v této záležitosti.
Vláda naše, ve které král bude mít legální, fixi vlastnictví všeho majetku nacházejícího se ve státě, může proto přikročiti k zákonnému vyjmutí jakýchkoliv sum pro regulaci jejich oběhů ve státě. Z toho vysvítá, že úhradu daňovou je nejlépe provádět progressivním zdaněním vlastnictví. Takovým způsobem daně budou placeny bez tísně, neb zpustošení v poměrném procentu k majetku. Bohatí musí seznati, že jejich pot-vinností je předati část svých nadbytků pro státní použití, protože stát ručí jim za bezpečnost
majetku ostatním majetkem a právem čestného zisku – pravím čestného –, neboť kontrola nad majetkem odstraní loupeže na základě zákona. Tato sociální reforma, musí jíti s vrchu, neboť jí nastupuje doba – ona nutná, jako podmínka míru. Daň vzatá u chudáka, je semeno revoluce a slouží ke škodě státu, ztrácejícího veliké, pro honbu za maličkostí. Nehledě k tomu, daně z kapitalistů zmenší vzrůst bohatství v soukromých nikách, do kterých jsme jej nyní stáhnuli, jako protiváhu proti vládní síle Gojů – státním financím. Daň zvětšující se procentuelně v poměru ku kapitálu, dá mnohem větší příjem, než nynější všeobecná a stavovská daň, která je nyní pro nás užitečná pouze pro povzbuzení rozčilování a nespokojenosti mezi Goji. Síla, na kterou náš král se bude opírati, jest rovnováha a garantie míru, pro který nutno, by kapitalisté odkázali se od části, svých důchodů – pro spolehlivost práce státního stroje. Státní potřeby musí platiti ti, komu nejsou obtíží a u koho jest co vzíti. Takový prostředek zničí nenávist chudého k bohatému, ve kterém on uvidí potřebnou finanční podporu pro stát, uvidí v něm budovatele míru a blahobytu, protože bude vidět, že platí pro tyto cíle potřebné prostředky. Aby inteligentní poplatníci nehořekovali na nové platy, budou vydávána.podrobná vyúčtování státních prostředků, s výjimkou přirozeně, takových sum, které budou rozděleny na potřeby trůnu a administrativního zařízení. Vládnoucí panovník nebude míti svého majetku, protože všecko, co jest ve státě, bude znamenati jeho vlastnictví, jinak by jedno odporovalo druhému. Fakt vlastního majetku zničil by právo, na všeobecné vlastnictví. Příbuzní vládnoucí rodiny, mimo jeho následníků, kteří také budou vydržováni na účet státu, musí vstoupiti do řad státního personálu, aneb pracovati pro to, by obdrželi právo soukromého vlastnictví, Privilegie královské krve, nemá být privilegií na olupování státní pokladny. Koupě, obdržení peněz, neb jiné dědictví, budou zdaněny známkovým progressivním poplatkem. Neohlášené tímto.poplatkem, výslovně jmenované převádění vlastnictví peněz, nebo jakéhokoliv jiného druhu majetku, učiní dřívějšího majitele povinným k procentnímu zdanění za dobu od skrytého do doby zjištěného převodu. Převádějící kvitance, musí být každý týden předloženy na místní berní úřad s udáním jména, příjmení a stálého bydliště starého i nového vlastníka majetku. Toto převádění majetku na jméno, musí počínati u jisté sumy, převyšující obyčejné výlohy při koupi neb prodeji nezbytné, které budou zdaněny známkovým poplatkem naznačeného procenta z jednotky. Vypočtěte, kolikráte tyto daně převýší důchody Gojských států. Fondová pokladna státu, bude povinna uchovávati jisté reservní sumy a všechno, co bude sebráno nad tyto sumy, musí býti vráceno do oběhu. Za tyto sumy budou prováděny veřejné práce. Iniciativa těchto prací, vycházejících ze státních pramenů, pevně přiváže dělnickou třídu k zájmům státu a vládnoucím. Část z těchto sum, bude určena na prémie vynálezů a výroby. Nikterak není radno mimo určené a široce vypočítané sumy zadržovati nadbytek ve státních pokladnách, neboť peníze existují pro oběh a každé váznutí jich ničivě se odráží na práci státního mechanismu, pro který tyto slouží smazávajícím prostředkem.
Přeměna částí bankovek na procentní cenné papíry způsobila toto váznutí. Následky této okolnosti jsou nyní již dostatečně známy.
Vyúčtovací dvůr bude také námi zřízen a v něm vládce každou dobu najde plné vyúčtování,státních důchodů a výdajů, s výjimkou běžné, ještě nesestavené měsíční bilance. Jediná osoba, která nebude mít zájmu olupovat státní pokladny, bude jich vlastník, panovník. Proto jeho kontrola odstraní všechny ztráty a plýtvání. Odnímající drahocenný čas u vládce, – representace při návštěvách k vůli etiketě, – bude zrušena proto, aby vládce měl dosti času ná kontrolu a uvážení. Pak jeho moc nebude rozdrobena na chvilkové pozornosti lidí, obklopujících pro lesk a přepych jeho trůn a majících zájem na vlastních, nikoli však na státních zájmech. Hospodářské kříse u Gojů byly námi prováděny pouhým vyčerpáváním peněz z oběhu. Ohromné kapitály hromadily se za účelem vyčerpávání peněz 23 států, aby tyto byly donuceny opět obraceti se k nim o půjčky. Tyto půjčky zatěžovaly finance států placením úroků a dělaly je nevolníky výše uvedených kapitálů … Nynější oběh peněz, neodpovídá vůbec všeobecným potřebám a proto nemůže vyhověti všem pracovním požadavkům. Vydání peněz do oběhu musí odpovídati přírůstku obyvatelstva, k čemuž nutno připočítati i děti jako spotřebitele ode dne jejich narození. Revise peněžního oběhu je vážná existenční otázka pro celý svět. Je Vám známo, že zlatá měna byla záhubou pro státy ji zavedší, poněvadž nemohla uspokojiti potřebu peněžní a to tím více, že my jsme stáhli tolik zlata z oběhu, kolik bylo možno. U nás musí být zavedená valuta v ceně dělnické síly, ať již papírová nebo dřevěná. My provedeme vydání peněz odpovídající požadavkům každého občana, zvětšujíce toto množství s každým nově narozeným a zmenšujíce je úmrtím, každého člověka. Rozpočty bude říditi každý departament, každý okruh, (francouzské administrativní dělení).
Aby se nezdržovalo vydání peněz na státní potřeby, budou sumy a lhůty vydání určovány nařízením panovníka. Tímto odstraní se protektorát ministerstva nad jedněmi úřady na úkor druhých. Rozpočty důchodů a vydání budou vedeny vedle sebe, by nezastiňovaly jedny druhé. Námi projektované reformy Gojských financí a principů, zabalíme do takových forem, aby tyto nikoho nerozčilily. Ukážeme na nutnost reforem následkem chaosu, do kterého došly finanční nepořádky u Gojů. Prvý nepořádek ukážeme, – je v tom, že u nich počíná se s vypracováním prostého rozpočtu, který roste rok od roku, z následujících příčin: Tento rozpočet dosahuje do poloviny roku; pak žádají opravený rozpočet se kterým jsou hotovi za tři měsíce, načež vyžadují doplňovací rozpočet a všechno toto končí se likvidačními rozpočtem. A poněvadž rozpočet následujícího roku předpokládá se na základě celkového součtu vydání roku minulého, tedy každoroční zvětšení oproti normálu dosahuje padesáti procent za rok, následkem čehož jednoletý rozpočet ztrojnásobuje se za deset let. Díky těmto způsobům, dopuštěným bezstarostností Gojských států, jich pokladny se vyprázdnily. Následující pak perioda dobrala zbytky a přivedla státy Gojů k bankrotu. Chápete, velmi dobře, že takové hospodářství námi našeptané Gojům, nepovedeme. Státní dluh dokazuje státní nemoc a nerozumění státnímu právu. Dluhy visí nad hlavami vládců jako Damoklův meč, kteří místo, aby se dlužili u svých občanů dočasnou daní, jdou s protáhnutou rukou prosit almužnu u našich bankéřů. Zahraniční dluhy jsou pijavice, které nelze nikterak odervat od státního těla, pokud ony samy neodpadnou, aneb jestli jich sám stát se sebe neshodí. Avšak státy Gojů neshazují je ze sebe, nýbrž –pokračují v jejich přikládání, čímž nevyhnutelně musí se zahubiti, krvácejíce od dobrovolného pouštění své krve. Ve skutečnosti, co jiného znamená dluh sám o sobě, a to ještě zahraniční?!… Dluh – jest vydání vládních směnek, obsahující procentní povinnost v poměru k sumě vydluženého kapitálu. Jestliže je dluh oplacen pětiprocentním úrokem, za dvacet let stát zbytečně vyplácí procentní kapitál, rovnající se výši dluhu. Za čtyřicet let vyplácí dvojnásobnou, za Šedesát let trojnásobnou výši a dluh zůstává stále stejným, nezaplaceným dluhem. Z toho rozpočtu je vidět, že při všeobecném zdanění stát čerpá po – slední haléře chudáků, poplatníků daní, aby mohl se vypořádati s cizozemskými boháči, u kterých se dlužil peníze, místo toho, by sebral tyto haléře na své potřeby, bez úrokových doplatků. Pokud státní dluhy byly pouze vnitřní, Gojové přemísťovali peníze z kapes chudáků do kapes boháčů uvnitř států, avšak, když podplatili jsme koho bylo potřeba, by dluhy převedli na zahraniční půdu, tu všechna státní bohatství začala téci do našich pokladen a všichni Gojové počali nám platiti daň z poddanosti. Jestli lehkomyslnost vládnoucích Gojů vzhledem k státním záležitostem a prodejnost ministrů, neb jich nerozumnosti ve finančních záležitostech jiných vládnoucích osob, zadlužila své země našim pokladnám nesplatitelnými dluhy, tu je potřeba věděti, kolik asi stálo nás toto námahy a peněz!
Váznutí oběhu peněz, nebude námi dovoleno a proto též nebude státních procentních papírů s výjimkou jednoprocentních sérií, aby vydání na úroky nevydávalo státní blahobyt v šanc na vysávání pijavicícím. Právo výdeje cenných procentních papírů bude dovoleno výhradně průmyslovým společnostem, jimž nebude obtížno platiti úroky ze zisků, neboť stát nevydělává na vydlužených penězích, jako tyto společnosti, nýbrž tyto tratí.
Průmyslové cenné papíry budou kupovány i vládou, která z dnešního dlužníka změní se ve věřitele. Takový způsob zkrátí váznutí v oběhu peněz, pohodlnost a lenivost, kteréžto vlastnosti nám byly užitečný u samotných Gojů, nejsou však žádoucny v naší vládě. Jak je jasná nedomyslitelnost čistě zvířecích mozků Goiú, projevená tím, že když dělali u nás dluhy na úroky, nemysleli, že tyto peníze bude nutno jednou stejně i s úroky čerpati ze svých státních kapes, na vyrovnání s námi! Co bylo jednodušší, vzít přímo tyto peníze u svých?!… Opět toto dokazuje geniálnost našeho vyvoleného rozumu tím, že jsme dovedli jim tak znázornit záležitost dělání dluhů, že oni viděli v nich ještě výhodu! pro sebe. Naše výpočty, které představíme, až přijde vhodný okamžik v osvětlení věkových zkušeností, prodělaných námi nad Gojskými státy, budou vyznačovati se určitostí a jasností, čímž očividně ukáží každému, užitek našich nových zařízení. Tato ukončí všechna zneužití, díky, kterým jsme ovládali Goje; v našem království však dovoleny nebudou. Zřídíme takový účetní systém, že jak vládce, tak i nejnižší úředník nebude s to vyvoditi nejmenší sumu nepozorovaně od jejího určení nebo zaměniti pro ni určený směr, mimo toho, který bude jednou zaznamenán v určitém akčním pláně. Bez určitého plánu vládnouti nelze. Kráčeje po určité cestě s neurčitými zásobami, hynou na cestě jak vůdce, tak i hrdinové.
Vládci Gojů, které jsme odporučili kdysi odklonit od státních záležitostí, representací, návštěvami, etiketou a zábavami, byly jen španělskou stěnou naší vlády. Účty dočasníků, nahrazujících je v úředních záležitostech, sestavovaly se pro ně našimi agenty a pokaždé se tyto nedálnovidné hlavy uspokojovaly sliby, že v budoucnosti předvídají se úspory, zlepšení … Z čeho úspory? Z nových daní? Mohli se zeptat a nezeptali, čítající naše účty a projekty … Vy již víte, kam přivedla je jejich bezstarostnost, do jakého finančního nepořádku oni došli, nehledě na podivuhodnou pracovitost jejich národů.
Protokol čís. 21.
Vnitřní půjčky. – Pasiva a daně. – Konverse. – Bankrot. – Spořitelny a renta. – Zrušení fondové bursy. – Oceňování průmyslových hodnot.
Ku všemu Vám v posledním shromáždění sdělenému, vysvětlím ještě podrobně o vnitřních půjčkách. 0 zahraničních více mluviti nebudu, protože tyto nás živily národními penězi Gojů, pro náš stát však nebude cizozemců, neboli vůbec cokoliv zahraničního. Využívali jsme prodejnost administrátorů a nedbalost vládců, abychom dostali dvojnásobné, trojnásobné i větší sumy, půjčujíce Gojským vládám peníze vůbec pro jejich státy nepotřebné. Kdo by mohl toto dělati oproti nám? … Proto budu vykládati podrobnosti pouze jedněch vnitřních půjček. Ohlašujíce uzavření takové půjčky, státy přijímají záznam proti svým směnkám, to jest procentním cenným papírům.By tyto byly dostupný pro každého, budou označovány hodnotou od sta do tisíce. Při tom pro prvé záznamy je srážka. Na druhý den se jejich cena uměle zvýší, zdánlivě jako by pro nával záznamů. Za několik dní pokladny státní jsou přeplněny a peníze není kam ukládati. Záznam zdánlivě několikráte převyšuje vypsanou půjčku; v tom; je celý efekt – hleďte, jaká je důvěra k vládním směnkám.
Když byla komedie sehrána, tu vzniká fakt utvořených pasiv 4 při tom citelně veliký. Na placení úroků nutno obraceti se k novým půjčkám, nepohlcujícím, ale pouze zveličujícím původní dluh. Když je úvěr vyčerpán, je nutno novými daněmi krýti úroky z půjčky, nikoli však půjčku samotnou. Tyto daně jsou pasiva, používaná ke kryti pasiv …
Dále přichází doba konverse, které zmenšují platy úrokové, ale neuhražují dluhů, k tomu nemohou být provedeny bez souhlasu věřitelů. Při ohlášení konverse nabízí se vrácení peněz těm, kdo není souhlasen konvertovat své papíry. Jestliže by všichni majitelé papírů vyslovili svůj nesouhlas a žádali své peníze zpět, chytily by se vlády na vlastní udici á ukázaly se nezpůsobilými zaplatit dluhující peníze. Ku štěstí, nevědomost Gojských národů ve finančních záležitostech dala vždy přednost ztrátě na kursu i zmenšení procenta risika v novém umístění peněz, čímž dali svým vládám možnost shodit ze sebe najednou pasiva několika milionů. N73Í při nynějších půjčkách takové kousky Gojové již provésti nemohou, znajíce, že my požádáme všechny peníze zpět.
Takovým způsobem přiznané bankroty nejlépe dokáží nedostatek svazků mezi zájmy lidu a jejich vlád.
Obracím zvláště Vaší pozornost na následující; nyní všechny vnitřní půjčky jsou konsolidovány tak zvanými tekoucími dluhy, kterých jsou lhůty splatností více, nebo méně blízké. Dluhy tyto sestávají z peněz, uložených do spořitelen a reservních pokladen. Nacházejíce se dlouhou dobu v disposici vlády, tyto fondy plynou na zaplacení úroků ze zahraničních dluhů a na jejich místo jsou na stejnou sumu uloženy renty. Tyto manévry maskují všechny poruchy v pokladnách Gojů.
Jakmile vstoupíme na trůn světa, všechny podobné finanční obraty, jakožto neodpovídající našim zájmům, budou beze stopy zrušeny. Stejně budou zrušeny všechny fondové bursy, protože nedopustíme kolísání prestiže naší vlády, kolísáním cen našich hodnot, které budou ohlášeny zákonem v jejich plné ceně bez možnosti zvýšení nebo snížení. Zvýšení dává původ k snížení a z tohoto jsme počali u cenností Gojů.
Bursy nahradíme ohromnými státními úvěrními ústavy, úloha, jichž bude záležet v oceňovány ‚ průmyslových hodnot ve shodě s vládním uvážením. Tyto ústavy budou sto vyhodit na trhu pět set milionů průmyslových hodnot v jeden den, anebo tolik opět skoupiti zpět. Tímto manévrem všechny průmyslové podniky budou odvislé od nás. Možno si představiti, jakou moc my tím docílíme! …
Protokol čis. 22.
Taje budoucnosti. – Mnohověké zlo, jakožto základ budoucího blaha. – Aureol vlády a mystické uctívání této.
Vším, co bylo Vám zde sděleno, snažil jsem se odhaliti pečlivě tajemství minulých, přítomných a budoucích událostí, a ony důležité případy, blízké budoucnosti, kterými v proudu těžkých křísí, spěcháme vstříc, tajemství zákonů našich vztahů ke Gojům, i finančních operací. K této látce musím ještě doplniti. V našich rukou jest největší současná síla – zlato; ve dvou dnech dostaneme jej z našich úkrytů v jakémkoliv množství.
Je vám ještě zapotřebí dokazovati, že naše vláda je předurčena Bohem?! … Což nedokážeme takovým bohatstvím, že všechno zlo, které tolik věků jsme byli nuceni činit, by sloužilo! nakonec skutečnému blahu – přivedení všeho do pořádku?! … Třeba prostřednictvím nějakého násilí, avšak pořádek přece bude zaveden. My dovedeme dokázati, že jsme dobrodinci, vrátivší zeměkouli skutečné dobro i osobní svobodu, kterou dáme používati pokojem, mírem a důstojným chováním s podmínkou plnění všech námi vyhlášených zákonů. Lidu vysvětlíme, že svoboda ne-pozůstává z rozpustilosti a bezuzdnosti, právě tak, jako důstojnost a síla člověka nedává práva hlásat každému ničící principy svobody svědomí, rovnosti a jim podobné, že osobní svoboda nedává práva rozčilovati sebe i druhé ohyzdným řečněním uprostřed nahromaděného lidu. Skutečná svoboda sestává z osobní bezpečnosti, čestného a přesného plnění zákonů spolužití, lidská důstojnost pak v poznání svých práv a nikoliv v bezprávnosti fantasující na látku svého – já.
Vláda naše bude slavnou, protože bude mohutná, bude skutečně vládnouti a nebude se plaziti za vůdci a řečníky, vykřikujícími šílená slova, nazývaje je velikými principy, které nejsou nic jiného, než svědomitě řečeno – utopie … Naše vláda bude plnitelem pořádku, ve kterém spočívá skutečné štěstí lidstva. Aureola této vlády, vnutí mystickou úctu k ní, pročež bude národy zbožňována. Skutečná síla neustupuje od žádného práva, třeba i božského; nikdo nesmí přistoupiti k ní, aby odejmul, třeba nejmenší část její moci.
Protokol čis. 23.
Omezení výroby přepychových předmětů. – Ruční výroba. – Nezaměstnanost. – Zákaz opilosti. – Zničení staré společnosti a vzkříšení její v nové formě. – Vyvolenec boží.
Aby národy přivykly k poslušnosti, nutno jich přiučiti ku skromnosti, a omeziti průmyslovou výrobu přepychových předmětů. Tím zlepšíme mravy, demoralisované konkurencí přepychu. Znovu-zřídíme ruční výrobu, která podkopá soukromé kapitály průmyslníků. Toto je nutno i proto, že mnohdy průmyslníci vládnou třeba i bezděčně myšlenkami lidu, proti vládě.
Lid výrobce nezná nezaměstnanosti a jest spokojen s existujícími pořádky, nebo-li stálostí vlády. Nezaměstnanost je nejnebezpečnější věcí pro vlády. Pro nás úloha nezaměstnanosti bude dohrána, jakmile vláda bude v našich rukou.
Opilství bude rovněž zakázáno a trestáno jako přestupek proti lidskosti lidu, převracejícího se ve zvířata pod vlivem alkoholu. Ještě jednou opakuji, lid slepě poslouchá pouze silnou, od něho úplně nezávislou, ruku, ve které cítí meč na ochranu a pomoc proti sociálním bičům … Nač potřebuje on andělskou duši v těle panovníka? Lid chce v nich vidět projevení síly a moci.
Vladyka, který nahradí nyní existující vlády, vlekoucí svůj život uprostřed námi demoralisovaných společností, odřeknutých se i od moci božské, uprostřed kterých vystupuje ze všech stran oheň anarchie, musí nejdříve přistoupiti k hašení tohoto všeničícího ‚ohně. Proto bude povinen zničit tyto společnosti, třeba zalitím jejích vlastní krví, aby pak je vzkřísil v podobě správně organisovaného vojska, zápasícího vědomě s každou nákazou, mohoucí zranit státní tělo. Tento vyvolenec Boží, je naznačený k tomu, by zlomil šílené síly vládnoucí instinktem a nikoliv rozumem, svojí zvířeckostí, nikoli však lidskostí. Tyto síly nyní vítězí v projevení loupeže a každého násilí pod přetvářkou a škraboškou svobody a práva. Oni rozrušily všechny sociální pořádky, aby na nich zvedli trůn krále židovského; jejich úloha bude však skončena v okamžik jeho vstoupení na trůn. Potom bude nutno smésti je z jeho cesty, na které nesmí ležeti kaménku ani větvičky. Potom můžeme národům říci: „Děkujte bohu a pokloňte se před nosícím na čele svém pečeť předurčení, ke kterému sám Bůh vedl jeho hvězdy by nikdo jiný mimo něho nemohl osvoboditi vás ode všech výše uvedených sil a zla“.
Protokol čís. 24.
Upevnění kořenů krále Davida. – Příprava krále. – Odstranění přímých následníků. – Král a tři jeho světící. – Král – osud. – Bezúhonnost vnější tvářnosti mravní krále židovského.
Nyní přejdu k pojednání o tom, jak mají vniknouti kořeny domu Davidova až do nejhlubších vrstev země … Tato dynastie ještě dokonce dnes propůjčila moc našim mudrcům, vychovatelům a vůdcům všeho lidského myšlení, aby panovaly nad světovými událostmi.Několik členů z plemene Davidova bude připravovat krále a jejich následníky, vybírajíce ne po právu následnictví, nýbrž podle vynikajících způsobilostí, zasvěcujíce je v drahocenné tajemství politiky, do plánů vlády tak, by nikdo tato tajemství nemohl znáti. Cíl tohoto způsobu je ten, by všichni věděli, že vládní moc nemůže být předána nezasvěceným do tohoto umění. Pouze těmto osobám bude přednášeno praktické použití zmíněných již plánů, prostřednictvím porovnání mnohověkových zkušeností, všech pozorování politicko-hospodářského života a sociálních řádů, jakož i duch zákonů, nezvratně ustanovených se samou přírodou při regulování lidské existence.
Přímí následníci budou často odstraňováni od vstoupení na trůn, jestliže po dobu vzdělání projeví lehkomyslnost, měkkost a druhé vlastnosti, – záhubné pro vládu, jež ukazují nezpůsobilost pro vedení a jsou škodlivé královskému významu. Pouze bezpodmínečně způsobilí, k tvrdé, třeba i surové, nekolísající se vládě, obdrží vesla od našich mudrců. V případě onemocnění úpadkem síly vůle, neb jiným způsobem způsobilosti, králové budou povinni podle zákona předávati vládní moc do nových způsobilých rukou.. Královské plány, pro vedení běžné doby, a tím více budoucnosti, budou neznámý i těm, kteří budou jmenováni jeho nejbližšími rádci.
Pouze král, a tří jeho světící budou znáti budoucnost. V osobě krále, vládnoucího s nekolísající se vůlí sebou i lidstvem, všichni uvidí jako by osud s jeho neznámými cestami. Nikdo nebude věděti, čeho král chce dosíci svými rozkazy a proto nesmí vstoupiti napříč neznámé cesty. Je samozřejmé, že je nutno, by duševní, reservoir králův odpovídal v něm umístěnému plánu vedení. Proto budou vstupovati na trůn pouze po vyzkoušení svého intelektu mudrci. Aby lid znal a miloval svého krále, jest nutno, aby král rozmlouvali na veřejných místech se svým lidem. Toto povede k potřebnému utužení dvou sil, nyní oddělených námi terorem, jedna od druhé. Tento teror byl nám nutným dočasně proto, že každé z těchto sil podlehla našemu vlivu.
Král židovský nesmí býti v moci svých vášní a zvláště smyslnosti; ani jedinou vlastností svého charakteru nesmí dáti zvířecím instinktům převahu nad rozumem. Smyslnost nejhůře porušuje duševní způsobilost a jasnost názorů, odvlékajíc mysl na nejhorší a nejvíce zvířecí stranu lidské působnosti. Opora lidstva v osobě všesvětového vladyky od svatého plemene Davidova, musí přinésti v oběť svému národu všechny osobní pohnutky, a musí býti pro příklad bezúhonný.
POZNÁMKA ADMINA : Protokoly židovských mudrců jsou pravděpodobně podvrhem, vyrobeným z propagandistických důvodů ruskou carskou tajnou policií. Fašisté (ale nejen oni), kteří z těchto protokolů v minulosti čerpali inspiraci a argumenty proti židům se názorově dělili do dvou proudů. Ti první prohlašovali "Protokoly" za pravé. Ti druzí tvrdili, že na jejich pravosti v podstatě nezáleží, protože to, co je v "Protokolech" uvedeno, se skutečně děje. Každopádně věřím tomu, že "Protokoly" pravé nejsou.
Jak chránit svoje pohledávky *
Čtěte knihy online zdarma * Články a návody * Jiný Seznam! *